Luxusní platina: nejvzácnější kov na Zemi

Platina je nejvzácnější a nejdražší z ušlechtilých kovů. Nepřekonatelná pevnost a odolnost z ní dělají vyhledávaný šperkařský materiál. Jakto, že ji objevili mnohem později než jiné kovy? Kvůli čemu se z ní během druhé světové války nesměly vyrábět šperky? A proč byste měli dát přednost platině před zlatem? Nejen to se dozvíte v následujícím článku.

Základní charakteristika

Platina je vysoce lesklý stříbřitě bílý kov, v chemickém názvosloví označovaný Pt (Platinum). Její název vznikl ze zdrobněliny španělského slova plata, které v překladu znamená stříbro. Jedná se o extrémně ceněný a žádaný kov, který má širokou škálu využití. Používá se například k výrobě chirurgických nástrojů, chemického nádobí, léků (zejména proti rakovině), kardiostimulátorů, elektrod, odporových drátů, automobilových katalyzátorů a, samozřejmě, šperků. Na platinové šperky se údajně spotřebuje 30 % z celkového objemu vytěžené platiny, která se ze 70 % těží v Jihoafrické republice.

Platina je známkou luxusu. Není divu, že slavný diamant Hope je zasazen právě do tohoto ušlechtilého kovu, stejně jako spoustu modelů ze šperkovnice Elizabeth Taylor, filmové Kleopatry.

Něco z historie

I když platinu můžeme najít v různých předmětech starých téměř 3 000 let (núbijské klenoty, truhla z Théb), její historie je ve srovnání se stříbrem a zlatem poměrně krátká.
Platinu objevili Španělé po dobytí Ameriky a považovali ji za jakousi nečistotu stříbra, které je v té době zajímalo nejvíc. Proto ji pojmenovali výše zmíněným španělským slovem platina neboli malé stříbro. První písemná zmínka o platině pochází z roku 1557, kdy italský učenec Julius Scaliger popsal tajemný kov nalezený ve Střední Americe jako „neroztavitelný“.

Teprve v polovině osmnáctého století byla platina podrobena řádnému vědeckému zkoumání nejprve v Anglii a poté v dalších evropských státech. Badatelům se postupně podařilo najít způsoby, jak platinu roztavit. V Rusku roku 1819 poprvé platinu zpracovali metodou práškové metalurgie, která se používá dodnes.

Během druhé světové války Američané zakázali využívat platinu k výrobě šperků, protože si byli vědomi jejích strategických vlastností. Vyráběli z ní zbraně a další důležité předměty… a válku skutečně vyhráli. Platinu ve šperkařství na nějaký čas nahradilo levnější bílé zlato, nicméně kolem roku 1960 si ji pro výjimečné vlastnosti oblíbili japonští klenotníci a začali ji opět využívat. O deset let později platina proniká na trhy dalších zemí. Platinové šperky si získaly celosvětovou oblibu až od roku 1990, proto se jí někdy říká kov třetího tisíciletí.

Proč zvolit právě platinu?

Platina se obtížně taví kvůli vysoké teplotě tání (u platiny je kolem 1700 °C, zatímco u zlata pouze okolo 1200 °C), což vyžaduje velkou míru zkušeností a zručnosti na straně klenotníka. Přesto existuje spoustu důvodů, proč tenhle materiál milovat:

• Vysoká hodnota – platina patří k nejvzácnějším a nejryzejším ušlechtilým kovům na zemi
• Pevnost a trvanlivost – je odolná vůči prasknutí, nekoroduje
• Ryzost – ve šperkařském průmyslu obsahují platinové slitiny 95 % čistého kovu, kdežto zlaté slitiny mívají jen kolem 75 % nebo 58 % zlata
• Vzácnost – na získání jedné unce platiny se musí vytěžit 10 tun rudy (u zlata to jsou pouze 3 tuny)
• Přirozený lesk – její bohatý bílý lesk dokonale doplňuje diamanty a drahokamy a neutrální barva prohlubuje brilanci a hloubku kamene
• Trendy materiál – platina je pořád oblíbenější, protože láká svou krásou a elegancí, ale i budoucí návratností
• Hypoalergennost - ryzí platina je 100% hypoalergenní

Platina jako investice

Spotřeba platiny stále roste, i když je její obsah v zemské kůře skutečně nízký. To z ní dělá velmi vzácný a drahý kov, který může zvýšit hodnotu vašeho portfolia. Investiční platina je k dispozici v podobě slitků, investičních či pamětních mincí a medailí.

Pomůže recyklovaná platina snížit množství emisí?

Průměrný obsah platiny v hornině je totiž asi jen 4,4 gramu na tunu, což extrémně zvyšuje produkci odpadní horniny a hlušiny. Proces recyklace platiny produkuje zhruba jen dvacetinu emisí, které produkuje její těžba.

• Jde platinu recyklovat? Ano, ale je to obtížný a komplikovaný proces. Už najít účinné rozpouštědlo je náročné. Přesto to za to stojí a vědci hledají efektivní způsoby recyklace platiny.
• Je recyklovaná platina stejně kvalitní jako nerecyklovaná? Samozřejmě. Vyrábí se z existujících šperků a kovového šrotu a během recyklace se z ní odstraní případné nečistoty.
• Odkud získat platinu k recyklaci? Asi největším zdrojem jsou dnes katalytické konvertory. Dále pak platinové termočlánky z klimatizací, turbín, lékařských monitorovacích systémů apod. Nesmíme zapomenout ani na šperky.
• Jak se platina recykluje? K oddělení platiny od průmyslového šrotu se používá elektrochemická reakce vyvolaná zředěnou kyselinou. O něco méně šetrná k přírodnímu prostředí je metoda pyrometalurgie, kdy se kovy oddělují pomocí vysokých teplot.

Protože je těžba drahých kovů energeticky náročná a většinou nerespektuje lidská práva, využíváme recyklované materiály. Když si v Eppi koupíte platinový šperk, můžete si být jistí, že je z 90 % vyrobený z recyklovaných materiálů. Do pár let chceme navíc používat recyklované materiály z celých 100 %.

Jaká platina se využívá ve šperkařství?

V přírodě se platina vyskytuje prakticky v ryzí formě v doprovodu malého množství ostatních platinových kovů, které se dělí na lehké (ruthenium, rhodium, palladium) a těžké (osmium, iridium a platina).

Při výrobě šperků se většinou pracuje s platinou, která není 100% ryzí, ale obsahuje různě vysoké procento příměsí.

• Aby bylo možné označit klenot jako platinový, musí obsahovat alespoň 95 % ryzí platiny – zbytek tvoří ruthenium, které zvyšuje tvrdost materiálu. Platinové šperky nesou označení 950/1000 a z tohohle materiálu vyrábíme všechny naše platinové šperky i my v Eppi.
• Existují i jiné platinové slitiny, kde je obsah ryzí platiny nižší. Například kombinace 90% platiny a 10% irridia.

Platinové šperky: symbol nejvyšší kvality a luxusu

Platina je extrémně odolná vůči každodennímu nošení a je přirozeně bílá, takže nepotřebuje vybělování rhodiem jako bílé zlato. Platina je odolná, nezlomná a vytrvalá. A taková bývá i její nositelka. Platinové šperky jsou zkrátka určeny všem, kteří vyhledávají tu nejvyšší kvalitu.

Ačkoliv vzhledem připomíná bílé zlato, na rozdíl od něj se ve špercích používá v mnohem ryzejší formě. Jak uvádíme výše, ve špercích se nejčastěji využívá forma 950/1000, tedy 95% ryzí platina s malým obsahem dalšího ušlechtilého platinového kovu, ruthenia. Zatímco bílé zlato obsahuje pouze 58,5 % zlata a zbytek tvoří měď, nikl a zinek.

Na druhou stranu je platina o něco těžší než zlato. Pokud si tedy koupíte platinový prsten, určitě bude vážit víc než například 18kt 750/1000 zlatý prsten stejných rozměrů. Při nošení to ale vůbec nepocítíte.

Platina je taky výrazně dražší než zlato. Platinový prsten bude mít zhruba dvojnásobnou cenu než stejný model z 18kt 750/1000 zlata. Na druhou stranu, údržba platinových šperků vás bude stát méně peněz než u těch zlatých, protože jsou pevné, nemění svůj odstín, mají trvanlivější lesk a jsou odolnější vůči poškrábání. A taky se nemusí potahovat vrstvou rhodia. Pevnost platiny vám navíc zaručí, že osazené diamanty a jiné drahokamy budou ve špercích nehnutě držet po celé generace. Takže počáteční investice bude možná vyšší, ale do budoucna se určitě vyplatí.