Čistota diamantu (Clarity)

Diamanty se zrodily za extrémně vysokých teplot a obrovského tlaku hluboko v zemi, a proto se vyznačují unikátními „znaménky krásy“, a to buď vnitřními (inkluzemi), nebo vnějšími (kazy). Během formování kamene v něm mohou uvíznout drobounké krystalky, nebo může pod vlivem externích podmínek dojít ke vzniku nesrovnalostí v jeho atomové struktuře. Množství nedokonalostí diamantu vyjadřuje právě čistota, která je jedním ze základních atributů 4C, jež byste při nákupu diamantu měli vzít v úvahu (my ke klasické sestavě – karátová váha, barva, čistota a brus – přidáváme ještě certfikát, který je neméně důležitý a při rozhodování o nákupu diamantu by se na něj nemělo zapomínat, a hovoříme pak o 5C).

Čistota u diamantu představuje množství přítomných inkluzí a kazů. Kameny bez nich bývají neskutečně vzácné a jejich rarita ovlivňuje i jejich výslednou cenu. Každý diamant je jedinečný. Žádný není pod 10x zvětšením naprosto dokonalý, přestože některé se tomuto stupni výjimečnosti blíží. Čistota se určuje na základě počtu, velikosti, druhu, pozice, barvy a viditelnosti chyb, přičemž se přihlíží k vlivu daných nedostatků na vnitřní vlastnosti diamantu. Perfektní neosazený diamant, který je čistý a bez jakýchkoliv inkluzí, je skutečně velmi vzácný. Čím méně skvrn a příměsí se nachází na povrchu nebo uvnitř diamantu, tím vyšší je stupeň jeho čistoty. Zároveň se tím také zvyšuje jeho hodnota. Existují různé typy inkluzí, které mají vliv na jasnost diamantu. Mohou to být například pukliny, praskliny, krystaly vrostlé do kamene či jiné viditelné změny v krystalické mřížce nerostu. Přesné určení diamantové čistoty je třeba provést ještě před osazením diamantu do šperku, protože osazení a nastavení šperků často zakrývají nedostatky diamantů.

Zlepšení čistoty diamantu

Existují tři základní techniky, které se využívají k vylepšení čistoty diamantu: laserové vrtání, vyplňování prasklin a úprava kyselým roztokem. Právě poslední metoda představuje způsob upravení, který uznávají i odborníci v GIA. Naproti tomu vrtání laserem není touto gemologickou laboratoří schváleno, a stejně jako u vyplnění puklin s ním musí být kupující ještě před samotnou obchodní transakcí obeznámen. GIA, AGS (Americká gemologická společnost) a HRD (Diamantový koncil) navíc neklasifikují kameny vylepšené právě výplní v prasklinách. Instituce jako IGI (Mezinárodní gemologický institut) a EGL (Evropská gemologická laboratoř) vystavují certifikáty i diamantům, které prošly laserovým vrtáním nebo vyplňováním puklin, hodnotí je však na základě stupně čistoty získaného až po úpravě.

Laserové vrtání

Vývoj techniky laserového vrtání umožnil zaměřit se přímo na cíl a významně snížit viditelnost mikroskopických černých inkluzí způsobených uhlíkem. První úspěšný pokus s vyvrtáním hematitových inkluzí provedl na konci 60. let 20. století Louis Perlman. Laserové vrtání se používá primárně na odstraňování jemných nedokonalostí.

Vnější vrtání

K laserovému vrtání se využívá infračervený laser (vlnová délka cca 1 064 nm), jímž se do diamantu vyvrtá drobný otvor (pod 0,2 mm v průměru). Díky němu se tmavá inkluze zpřístupní. Paprskem se do kamene vytvoří malá dírka a nedokonalost se vypálí. Případně se vyvrtá tunýlek a bělidlem se nevzhledná inkluze odstraní. Zpravidla se využívají koncentrované směsi kyseliny fluorovodíkové a kyseliny sírové. Tato metoda neoslabuje strukturální integritu diamantu, ve kterém po ukončení celého procesu nezůstanou žádné cizorodé látky. Při využití vhodných technik vrtání zůstává jediným pozorovatelným pozůstatkem zásahu mikroskopický tunel.

Vnitřní vrtání

Laser se nevyužívá pouze k vytváření povrchových tunelů. V posledních letech byly zkoumány a používány i nové metody vnitřního vrtání, jehož účelem je vyhnout se vzniku viditelného zásahu a ukrýt to, že byl kámen jakýmkoliv způsobem upraven. Při vnitřním vrtání se vytváří velké množství malých štěpů se zdánlivě nerozlišitelným vzorem. Tyto „tunýlky“ slouží k překlenutí prostoru mezi inkluzí a povrchem diamantu. Cíleně se dělají tak, aby tyto nepravidelné a červovité útvary připomínaly peří a byly určeny jako přirozené nedokonalosti.Tato úprava se hodí především pro kameny s tmavými inkluzemi v blízkosti povrchu. Po vrtání projde diamant sérií lázní v bělicím roztoku, jenž rozpustí nevzhledné inkluze.

Vyplňování prasklin a puklin

Vyplňování prasklin účelově vede ke zlepšování čistoty diamantu. S metodou přišel v roce 1982 izraelský brusič diamantů Zvi Yehuda, který vymyslel způsob, jak zaplnit povrchové pukliny roztaveným sklem. Ve větším množství se takto upravené kameny začaly na trhu objevovat po roce 1990. Sklo má index lomu blízký diamantu, proto představuje dokonalý materiál k téměř neviditelnému zaplnění praskliny. Metoda využívá vysoký tlak a vysokou teplotu a za těchto podmínek se vlévá tekuté sklo do puklin a prasklin diamantu. Kámen po úpravě získává o jeden stupeň lepší čistotu, jeho barva nebo karátová hmotnost však nejsou jakkoliv pozměněny. Takto ošetřit je možné pouze drobounké nedokonalosti. Pohled na vyplňování prasklin a puklin se různí. Sám Zvi Yehuda považoval za výhodu především nižší výslednou cenu diamantu. Kámen se stupněm čistoty ze spodní části hodnoticí škály vypadá po úpravě jako diamant vyšší kategorie, avšak jeho hodnota se nemění. Za takovouto cenu by kupující kámen přirozeně stejného stupně nikdy nezískal. Toto ošetření diamantu není trvalé a kvalita výplně může časem klesat. Upravený kámen lze rozpoznat pomocí mikroskopu, pod nímž vynikne zajímavý odlesk jasných barev sahajících od fialové, přes oranžovou po žlutou. U diamantu s výplní je možné při správném osvětlení spatřit i žlutohnědý odstín, který ovlivňuje celkovou barvu kamene.

Úprava kyselým roztokem

Úprava diamantu za vysoké teploty a tlaku v kyselém roztoku představuje jediný druh vylepšení čistoty, který schvaluje i GIA. Tato metoda funguje pouze u kamenů, jejichž černé inkluze dosahují povrchu. Pokud se dutina nedotýká povrchu hotového vybroušeného diamantu, pak kyselina nemá šanci do nedokonalosti proniknout. Ošetření kyselým roztokem nevyplňuje prasklinu, ale jednoduše odstraňuje tmavé zabarvení, které kámen znehodnocuje. V nejlepších případech tak během tohoto postupu dojde k odstranění velmi nápadných černých inkluzí a jejich nahrazení průsvitnými bílými nedokonalostmi. Metoda je velmi běžná a levná, proto řada společností takto ošetří většinu diamantů ještě před jejich další tříděním. Ujistí se tak, že všechny černé inkluze budou zlikvidovány.

Důvody ke koupi diamantu se zlepšenou čistotou

1. Máte-li nižší rozpočet, a přesto toužíte po větším kameni, představují upravené diamanty skvělou alternativu, která vás nezruinuje.
2. Pro klenotníky úprava čistoty značně zlepšuje vyhlídky prodeje horšího diamantu, který po ukončení procesu vypadá přitažlivěji.

Rada odborníka

"Okem čistý“ diamant je ten, který nemá žádné inkluze a vady viditelné pouhým okem. Tyto diamanty nabízejí vynikající hodnotu a jsou mnohem levnější než bezchybné (FL), nebo vnitřně bezchybné (IF) diamanty, které jsou extrémně vzácné a z toho důvodu mají také vyšší cenu (IF/F mají také investiční hodnotu ).

Nedostatky v diamantech stupně s malými inkluzemi (SI) často nejsou viditelné pouhým okem, což je vynikající kvalita za méně peněz, ale při tomto stupni je velmi důležitá poloha inkluzí. Pokud uvažujete o koupi diamantu s tímto stupněm čistoty, ujistěte se, že je kámen „okem čistý".

Pětibodový systém pro objasnění stupňů čistoty pro každý diamantový tvar podle GIA: