Achát

Za původem názvu achátu musíme do 4. století před n. l. Jeho jméno se prý odvozuje od sicilské řeky Achates (dnes Dirillo), podle které ho nazval známý řecký filozof Theophrastus. Podle jiného tvrzení pochází název oslnivě barevného vzorovaného kamene z řeckého slova „ἀγαθός“, což znamená dobrý, ušlechtilý.

Nadčasový achát si svými zářivými odstíny a dechberoucím vrstvením získává lidi už celá tisíciletí.

Achát patří k odrůdám chalcedonu a je kryptokrystalickou formou křemene. Vyznačuje se širokou škálou živých barev, které způsobuje stopové množství oxidů železa, manganu, titanu, chromu, niklu, vápníku a dalších prvků. Jeho nádherný lesk a pevnost ho předurčuje pro vznik šperků. Klenotníci dokáží využít fascinující barevné pásy kamene, které vznikaly ve skalních dutinách vyvřelých hornin ztrátou vody z roztoků oxidu křemičitého.

Achát na první pohled připomíná kaleidoskop. Jeho různorodé barvy a vzory jsou vždy jedinečné a okouzlující. Drahokam se v různých variantách nachází téměř po celém světě, v České republice mimo jiné v Podkrkonoší, a po vyleštění se stává nepřehlédnutelným. Kdo by nemiloval jeho odstíny a tajuplnost?

Základní informace

• Drahokamová rodinaKřemen
• Drahokam znameníBlíženci a Panna
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
• NalezištěUSA, Brazílie, Mexiko, Uruguay, Rusko, Namibie, Indie, Madagaskar, Německo.
• Drahokam měsíceKvěten
• Barva
  Všechny barvy, nejčastěji zelená, žlutá, hnědá, červená a růžová.

Gemologické parametry achátu

• Chemické složeníSiO2 (oxid křemičitý)
• Relativní hustota2,58 až 2,64
• Krystalografická soustavaHexagonální
• Index lomu1,530 až 1,540
• Dvojlom 0,004

Kupujeme achát

Barva (color)

Achát proslul svým ohromujícím spektrem vzorů a barev, které se mohou pohybovat od zemitých hnědých a červených tónů po zářivě zelené, žluté a modré. Jedinečný vzhled kamene je výsledkem různých minerálů a nečistot přimíchaných do jeho hmoty během vzniku. Vrstvy nerostu se liší podle zakřivenosti, plochosti, tloušťky, barvy a průhlednosti. Existuje velké množství odrůd, často nazvaných podle oblasti nálezu. Seznamme se s těmi nejzajímavějšími využívanými v klenotnictví.

• Mechový achát (moss agate): V průhledném až mléčně bílém kameni se objevují mechově zelené tvary, které připomínají drobné rostlinky nebo mech skryté uvnitř drahokamu. Komplikované větvící se vzory představují oxidy železa nebo manganu. Zdroje jsou především v USA, Indii a Rusku.
  
  
• Jahodový achát (strawberry agate): Růžový achát zaujme jemnou barvou zvýrazněnou inkluzemi. Každý kámen vyniká unikátní kresbou.
  
  
• Modrý krajkový achát (blue lace agate): Charakterizují ho jemné modré a bílé až šedé proužky, které odkazují na krajku. Vznikl při prosakování vody bohaté na minerály do dutin v sopečné hornině. Běžně se vyskytuje v Namibii.
  
  
• Pestrý krajkový achát (crazy lace agate): Jeho složité vzory připomínají tkanou krajku a zbarvuje je železo a hliník. V kameni víří krémově hnědé, černé, šedé, zlaté, růžové nebo červené odstíny. Bílý základ ho činí atraktivnějším. Nachází se hlavně v Mexiku.
  
  
• Dendritický/stromečkový achát (dendritic/tree agate): Na světlém podkladu vynikají typicky černé a hnědé stromkovité inkluze, které připomínají větve a kořeny stromů nebo kapradiny.
  
  
• Ohnivý achát (fire agate): Kámen odkazuje na záři mihotavých plamenů a patří mezi nejvzácnější a nejžádanější formy. Tenké barevné vrstvy tvoří příměsi železa a manganu. Odrážející světlo vytváří duhový efekt. Vyskytuje se primárně na jihozápadě USA a Mexiku.
  
  
• Pruhovaný achát (fortification agate): prstencové nebo paralelní klikaté proužky napodobují půdorys pevnosti. Patří k nejběžnějším a nejsnadněji rozpoznatelným achátům. Proužky vykrystalizovaly do vrstev, které kopírují tvar dutiny. Nachází se třeba v Brazílii a Uruguayi a má různé pododrůdy, nejčastěji označované podle naleziště. Za zmínku stojí achát od Hořejšího jezera (Lake Superior agate), který vyniká zářivě červenými, oranžovými a žlutými pruhy bohatými na železo. Po okolí Hořejšího jezera v USA se rozšířil při pohybu ledovců před 10 000 až 15 000 lety.
  
  
• Peříčkový achát (plume agate): Vyznačuje se peříčkovými nebo vějířkovitými inkluzemi, které vypadají jako oblaka kouře nebo mraky. Mohou být nejen bílé a šedé, ale i různobarevné. Významným zdrojem jsou USA.
  
  
• Duhový achát (iris agate): Nádherně zbarvený kámen vzniká, když se tence vrství průhledné proužky chalcedonu a dalších minerálů přes tmavší neprůhlednou horninu. Světlo, které prochází transparentní části kamene, se láme a rozptyluje a vytváří tak spektrum barev od modré přes zelenou a fialovou po žlutou.
  
  
• Botswanský achát (Botswana agate): Kámen proslul decentními pruhy v teplých odstínech šedé, bílé, růžové a hnědé, které připomínají západy slunce. Podle názvu je jasné, že se vyskytuje v Botswaně.
  
  
• Achát Turritella (Turritella agate): Pozná se podle tmavé hnědé nebo černé barvy zkamenělých hlemýžďů rodu Turritella ve světlejším kameni. Ulity mohou být miliony let staré. Pochází z Wyomingu v USA.

Čistota (clarity)

K achátům v otázce čistoty přistupujeme jinak než k ostatním drahokamům. Až na pár výjimek se jedná o kameny průsvitné nebo poloprůsvitné, které propouští světlo. Čím čistější achát je, tím vyšší bývá jeho cena. Když podržíte kámen proti světlu a neuvidíte v něm žádné inkluze nebo černé skvrny, potvrdíte jeho kvalitu. Pravidlo neplatí pro odrůdy jako mechový nebo dendritický achát, které lákají právě originálně tvarovanými inkluzemi.

Šperky s achátem

Brus (cut) a tvar (shape)

Ve šperkařství se acháty nejčastěji pískují a leští do různě tvarovaných kabošonů a geod. Cílem je, aby co nejlépe vynikla kresba vrstvení nebo inkluze kamene. Sběratelé si často cení i vyřezávané kameje s detailními vzory.

Opracování achátu

Acháty se často a snadno díky poréznosti kamene dobarvují. Obvykle se jedná o stabilní proces, který drahokam nepoškozuje. Jako první začali s průmyslovým vylepšováním odstínu achátů v Německu v Idar-Obersteinu v 19. století, ačkoliv kameny se barvily už o celá staletí dříve. Nejčastěji se vylepšuje odstín šedých achátů a proměňuje se v jasné tóny modré a červené.

K tepelně upravovaným a dobarvovaným kamenům se často řadí i dračí achát (dragon vein agate), který zaujme výrazným vzorem vířících čar a teček připomínajících dračí šupiny nebo žíly.

Existují i laboratorně vyráběné acháty, které však nedosahují zajímavosti a rozmanitosti kresby vznikající přírodně.

Cena

Hodnotu achátu určuje především barva v kombinaci se vzorem. Obecně se jedná o kámen dostupný ve středních cenových relacích (podle barvy a velikosti od několika dolarů po několik stovek dolarů). Nejvýše se šplhají dobře vybarvené duhové acháty nebo mechové a dendritické acháty se zajímavou kresbou. K nejdražším variacím patří specificky modrá odrůda tvořená 43 minerály těžená pouze ve státě Washington.

Mýty a legendy

Achát člověk používá jako drahokam od té doby, co začal vyrábět šperky. Především ve starověku byl vysoce ceněn a věřilo se, že uhasí žízeň a že chrání před horečkou. V písemných záznamech se objevuje jako první drahý kámen. Nejstarší umělecky opracované acháty pocházejí z Mezopotámie a nalezená vyřezávaná zvířata se datují do doby mezi lety 2000 a 1001 před n. l. Sumerové z achátu vyráběli šperky, nástroje a obřadní předměty už 3000 před n. l.

Již před více než 3 500 lety získávali Egypťané acháty na Sicílii, i proto velmi často zdobí jejich královské klenoty a hrobky. V perské kultuře věřili, že achát svého nositele ochrání před přírodními katastrofami a že odhalí nebezpečí ještě před jeho příchodem, jak píše římský historik Plinius Starší. Římané čekali, že je kámen učiní neviditelnými, a vyráběli z něj pečetní prsteny a nádobí. Spolu s Řeky achát rovněž drtili na prášek a používali ho jako protilátku na hadí uštknutí a bodnutí štírem.

Islámské kultury spojovaly achát s ochranou a používaly ho k odvrácení zlého a předcházení tragédiím. Kámen také uvolňoval emocionální bolest. Dodnes jsou u nich velmi oblíbené prsteny s achátem a se jménem majitele a veršem z Koránu. Podobně ho vnímali i staří Číňané, jimž pomáhal dosáhnout duchovního vědomí a mírnit úzkost.

Z 50. let 20. století pochází objev ohnivého achátu v západních částech Severní Ameriky. Modrý krajkový achát objevil na začátku 60. let 20. století v namibijské poušti Kalahari George Swanson.

Achát a jeho účinky

Mnozí považují achát za uzemňovací kámen. Říká se, že uklidňuje a tiší a pomáhá vyrovnávat pozitivní a negativní energii. Lidé se domnívají, že je drahokamem sebereflexe a vnímání, který člověku umožňuje zlepšit jeho duševní pohodu a identifikovat výzvy a vytváří příležitosti k jejich překonání. V dobách změn pomáhá udržet realistická očekávání.

• Mechový achát harmonizuje vnitřní stav a zvyšuje sebevědomí. Uklidňuje a navrací k přírodě.
• Jahodový achát uvolňuje stres a pomáhá cítit se komfortně a bezpečně.
• Ohnivý achát přináší energii a jiskru ohně. Pomáhá vymanit se ze stagnující situace nebo vztahu. Inspiruje k opuštění rutiny a hledání nových příležitostí.
• Modrý krajkový achát více uklidňuje a zlepšuje komunikaci. Vyvažuje negativitu a nepřátelství v práci i doma.
• Dendritický achát pomáhá zůstat emočně vyrovnaný a silný. Dodává klid mysli.
• Botswanský achát posiluje zdraví a usnadňuje překonávání různých překážet. Podporuje navazování vztahů a odstraňuje strach a úzkosti.

Obecně platí, že achát je dobrý pro centrální část těla, trávicí systém, dýchací systém a srdce. Podporuje také nastávající a čerstvé matky.

Achát pomáhá Blížencům cítit se mnohem vyrovnaněji a poskytuje jim hlubší důvěru k rozhodování o vlastním životě. Nabízí jim možnost najít vlastní hlas a odhalit i skryté schopnosti. Pozitivní vliv má kámen také na kritické a přemýšlivé Panny, jimž přináší harmonii a otevírá jim srdce.

Nejznámější achát z ranče Burrus

V roce 1967 byl v lomu poblíž Licking ve státě Missouri objeven obzvláště velký a působivý achát, který vážil přes 200 liber a měřil přes tři stopy v průměru. Svůj název získal podle ranče, kde ho našli. Vyniká nápadnými barvami, složitým pruhovaným vzorem a mimořádnou tvrdostí. Sběratel si ho koupil za stovky tisíc dolarů, což ho řadí mezi nejdražší prodané acháty.

Další zajímavé acháty

Bitevní achát z Pylu

Poblíž Nestorova paláce v řeckém Pylu byl v hrobě gryfího válečníka z doby bronzové z roku 1450 před n. l. nalezen malý achát zobrazující scénu se dvěma válečníky bojujícími proti sobě a třetím válečníkem ležícím na zemi. Drahokam je široký 3,5 cm a jeho objev pochází z roku 2015. Velmi detailní rytina vznikla podle vědců na Krétě.

Rubensova váza z achátu

V petrohradské Ermitáži se nachází pozdně antická, potažmo byzantská váza vyřezaná z jediného kusu achátu. Název získala po vlámském malíři, který v 17. století zhotovil její perokresbu. Ucha vázy o rozměrech 18,6 x 18,5 x 12 cm zdobí Panova hlava s akantovými listy stočenými vzhůru. Předpokládá se, že předmět si objednal kolem roku 400 byzantský císař v Konstantinopoli. Prošel sbírkami vévodů z Anjou, císaře Karla V., Petra Paula Rubense i mughalského císaře Jahangira.

Achátový pohár ve tvaru býčí hlavy dynastie Tang

O původu výjimečného uměleckého díla se vědci stále přou. Podle některých ho vyrobili umělci čínské dynastie Tang (6.–10. století n. l.), podle jiných je důkazem čilého obchody Číny se západními zeměmi. Vyřezávaný achátový pohár má tvar býčí hlavy (6,5 x 15,6 cm) a zdobí ho pozlacený náústek. Představuje krásný příklad práce s červenými a bílými vrstvami drahokamu. Pohár byl vykopán v roce 1970 u vesnice Hejia a dnes lze obdivovat v muzeu historie v provincii Shaanxi.