Jak staré jsou diamanty?

Třpytivé diamanty jsou známé jako nejtvrdší nerosty na zemi. Díky svým jedinečným vlastnostem a nenapodobitelné kráse jsou používány ve šperkařství, ale také v průmyslu jako brusný materiál, který dokáže rozřezat takřka cokoli. Diamanty se utvářely hluboko pod povrchem země v hloubce přibližně 200 km a to za vysokého tlaku i teploty, což dokázalo přeměnit černý uhlík v krásné třpytivé drahokamy. Jak jsou ale tyto vzácné kameny staré?

V Jižní Africe, nejvýznamnějším nalezišti diamantů, proběhly v posledních letech výzkumy zabývající se právě otázkou stáří těchto vzácných kamenů. Vědecké studie ukázaly, že v historii vzniku diamantů existují celkem tři významná období. Nejstarší diamanty jsou přibližně 3,3 miliard let staré a utvářely se na počátku vzniku naší planety. Další vlna utváření diamantů probíhala zhruba před 2,9 miliardami let, což bylo zjištěno na základě četných inkluzí uvnitř diamantů z tohoto období. Tyto vnitřní nečistoty jsou většinou zbytky hornin a pozůstatky živočichů a rostlin této doby.

Nejmladší diamanty jsou staré “jen” 1,2 miliardy let. Ovšem můžeme narazit i na diamanty, které vznikly teprve před 100 miliony lety, což je ale pořád o mnoho let dříve, než se zrodil člověk. Výzkumy rovněž prokázaly, že žádné další diamanty na naší planetě tímto původním způsobem už nevznikají. A to kvůli změně podmínek na Zemi, jejíž jádro mělo v minulosti mnohem vyšší teplotu a i skladba hornin uvnitř jádra byla odlišná. Z tohoto důvodu dochází ke stálému úbytku nalezišť diamantů.

Diamanty z vesmíru

To nás samozřejmě přivádí k další otázce: pokud zásoby diamantů na naší planetě ubývají, můžeme diamanty získat na jiných planetách? Jak ukázaly dosavadní absolvované lety do vesmíru a nálezy z dalších planet, Země není jedinou planetou, která má vhodné podmínky pro výskyt a tvorbu diamantů. Vědci dokonce spekulují o nalezištích vzácného kamene na Měsíci, ačkoli obsah uhlíku v hornině je zde přibližně desetkrát menší než na Zemi. Nicméně diamanty mohou být uschovány ve vrstvách pod povrchem Měsíce, které ještě nebyly dostatečně prozkoumány.

Některé průzkumy poukazují na možné nálezy diamantu na Neptunu a Uranu. Tyto planety obsahují vysoký podíl metanu, který obsahuje uhlík. Jak ukázaly vědecké experimenty, laserové paprsky namířené na stlačený tekutý metan mohou vytvářet diamantový prach. Podle odhadů jsou obě planety přibližně z 15 % tvořeny metanem a atmosférou plnou vodíku a helia. Pod povrchem planet se tak může metan teoreticky přetvářet na diamanty.

S dalším zajímavým objevem přišel Smithsonianský vědecký institut, který objevil hvězdu tvořenou krystalickým uhlíkem, tedy diamantem. Tento obří “diamant” se nachází přibližně 50 světelných let od naší planety. Hvězda má zhruba 4 000 km v průměru a váží asi 10 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 ct, což už je pořádný diamant. K podrobné analýze takového kamene byste potřebovali lupu o velikosti Slunce. A mimochodem, přibližně za 5 miliard let Slunce vyhasne a chemickým procesem se z něj stane rovněž obrovský diamant!

Zpátky na Zem

Jak bylo řečeno výše, vesmír je plný diamantů. Jak to ale vypadá s diamanty na naší planetě? Upřímně, ani trochu růžově. Poslední diamantový důl byl objeven před více než 15 lety a zásoby tohoto vzácného kamene se pomalu ztenčují. Na druhou stranu stále jsou intenzivně vymýšleny další a další způsoby efektivní těžby těchto nerostů, které by mohly napomoci objevení dalších nalezišť. A nezapomeňme také na laboratorně vytvořené diamanty, které bychom pouhým lidským okem od těchto přírodních jen těžko rozeznali!

Zdroj: indianapublicmedia.orgZdroje obrázků: en.wikipedia.org, primestyle.com