Jak se slaví Velikonoce u nás a jak ve světě

A už tu máme Velikonoce. Tento týden, který křesťané označují jako svatý či pašijový, začíná Květnou nedělí a končí nedělí Velikonoční. Mezi nimi jsou ale i další dny, které mají svoje vlastní jméno – Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. U nás pod velikonoční týden spadá ještě Velikonoční pondělí. Mezi tradiční zvyky spojené se svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“, kdy se zvony naposledy rozezní na Zelený čtvrtek a až do Velikonoční neděle umlknou.

Pro většinu křesťanů ve světě, ať už jde o katolíky, nebo protestanty je tento svátek především o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Věřící si v kostelech připomínají jeho utrpení, sebeobětování a vzkříšení. Židé v tomto období oslavují významný svátek Pesach, který je pohyblivý, a právě kvůli němu se mění i výpočet data Velikonoc, neboť Ježíš při poslední večeři se svými učedníky vlastně tento židovský svátek slavil. Na tomto základě se pak stanovuje Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání, které je hlavní myšlenkou oslavy celých Velikonoc.

Na světě je řada zemí, kultur a společenství, které mají vlastní, a často i ojedinělé způsoby slavení velikonočních svátků. Někde se jedí čokoládoví zajíčci, „šlehají se a polévají“ ženy, jinde se hledají schovaná velikonoční vajíčka či se pouštějí draci. Velikonoce se totiž vždy prolínaly s původními oslavami jara pohanských národů. Po rozšíření křesťanské víry však tyto lidové zvyky dostaly nový náboženský význam. Pojďme se podívat na zajímavé světové tradice, pak na ty naše a nakonec si užijte pár tipů na šperky, které se k oslavám jara hodí nejvíce. Nechte rozkvést své ušní lalůčky, hrdlo či ladné paže.

Velikonoce ve světě:

USA

Ve Spojených státech amerických (anebo jednoduše v USA) slaví velikonoční svátky opravdu zajímavě. Vajíčka se barví na řadě míst, ale Američané spojují tuto tradici s velkolepou událostí zvanou „Easter Egg Roll“, která se pravidelně odehrává na trávníku před Bílým domem. Americký prezident pozve děti a ty na zahradě hledají ukrytá čokoládová vajíčka, která schoval tzv. Velikonoční zajíček. Každý rok se slavnost nese v originálním duchu a ta letošní se zaměří na zdravý pohyb dětí a bude propagovat zdravý životní styl. Hledání vajíček pochází z Evropy a do Nového světa ji s sebou přinesli osadníci ze starého kontinentu. Samotné „Easter Egg Roll“ má dlouho tradici a v Bílém domě se koná už roku 1878.

Velká Británie

Velká Británie se pyšní celou řadou zvyků, které se mění podle jednotlivých hrabství. Často se například tančí tzv. „Morris Dancing“, neboli velikonoční lidový tanec. Tanečníky, kteří mají na holeních přivázané zvonky, doprovází při složité choreografii hudba. Nechybí jim ani palice, jež představují meče. Zvláštní součástí choreografie je mávání kapesníčkem. V rámci křesťanské linie velikonočních svátků je významný Zelený čtvrtek, kdy si lidé nechávají žehnat posvěceným olejem. Časté je i symbolické omývání nohou. V tento den se rovněž královna Alžběta II. na základě tradice setkává se staršími občany a obdarovává je penězi.

Norsko

Norové dodržují opravdu nezvyklou tradici, která se nazývá „Paaskekrim“, tedy Velikonoční zločin. Ne, nevraždí ani neloupí ve velkém, ale většina lidí v tomto období čte detektivky nebo thrillery a v televizi sleduje filmy a seriály s touto tématikou. Zvyk prý pochází z roku 1923, kdy na titulních stránkách novin podporoval vydavatel knih prodej svého nového krimi románu. Reklama se podoba skutečné zprávě o vraždě, takže mnozí netušili, že jde pouze o inzerci. Část norských rodin o Velikonocích vyráží na dovolenou. Odjíždějí na Velký pátek a vrací se v úterý po Velikonočním pondělí. Čas zpravidla tráví na lyžařských chatách, v horách a nedaleko lyžařských svahů.

Itálie

Velikonoce se v Itálii vnímají jako religiózní svátek, ale nechybí tu ani zajímavé a netradiční zvyky. Zažité je spojení svátků s náboženskými procesími, která mají zabezpečit lepší úrodu a která oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Hraje při nich i nenáboženská hudba. Na Sicílii vyniká svátek „Abballu de daivuli“, kdy místní nosí děsivé zinkové masky, které mají připomínat ďábla a ke kterým si oblékají červené róby. Ti, kteří jsou převlečení za ďábla, obtěžují, nahánějí a odchytávají nové „duše“. Lapená duše musí ďáblovi ještě před příchodem večera zaplatit drink. Večer se totiž objevuje Panna Maria s Ježíšem a anděly a ďábly odeženou.

V Římě v období Velikonoc připomíná papež Křížovou cestu, která vede na Koloseum, kde nechybí do daleka zářící hořící kříž. Nejdůležitější mše se konají v sobotu večer a na Velikonoční neděli. V neděli se pak na svatopetrském náměstí před bazilikou sv. Petra shromáždí obrovské množství věřících, kteří čekají, až papež odslouží slavnostní mši a z kostelního balkónu udělí proslulé požehnání „Urbi et Orbi“, tedy Městu a světu. Tuto bohoslužbu často sledují miliony lidí z celého světa, protože ji natáčí řada televizních stanic a je pronášena ve více jazycích.

Polsko

Ve střední Evropě se během Velikonoc slaví podobné zvyky, ale dovolte nám představit tradice našeho méně známého souseda, Polska. Věřící rodiny chodí na Bílou sobotu společně do kostela, kde si nechávají požehnat jídlo, které snědí až v neděli ráno. Většinou si s sebou nosí bílou klobásu, vejce, křen, chléb se solí a černým kořením. Méně křesťanským zvykem už je polské velikonoční polévání, čili „Smingus-Dyngus“. Na Velikonoční pondělí se chlapci a muži snaží děvčata zmáčet vědry vody, dnes už používají i stříkací pistole a cokoliv, co jim přijde pod ruku. Legenda říká, že dívka, kterou polijí, se do roka provdá. Počátky této tradice se hledají až u křtu polského knížete Měška, který byl pokřtěn na Velikonoční pondělí v roce 966 n. l.

Slovensko

V křesťanských rodinách jsou Velikonoce mimořádně posvátným a důležitým svátkem. Hlavní jídlo je velice pestré a bohaté, protože na Zelený čtvrtek končí 40denní půst. Velký pátek se slaví v rodinném kruhu a na Velikonoční neděli chodí celá rodina do kostela na mši, kde si nechá vysvětit slavnostní oběd. Pondělí slaví všichni muži, kteří celý den s pomlázkou navštěvují a polévají všechny ženy v okolí.

Slováci na Velikonoční pondělí kombinují pomlázku s polským zvykem „Smingus-Dyngus“. Vžité je i malování vajíček, která vedle peněz, sladkostí a alkoholu dostávají koledníci. K jarním symbolům Velikonoc patří jídlo, kočičky a beránci, kteří symbolizují oběť. Velice oblíbeným je sladké pečivo, které se formuje právě do podoby ležícího beránka.

Bermudy

Na Velký pátek se na Bermudách jedí koláče z tresek a nechybí ani sladké koláče. Oblíbeným zvykem je i výroba vlastních draků a jejich pouštění. Vysvětlení této tradice je vskutku originální. Učitelka z britské armády se prý v nedělní škole snažila místním vysvětlit, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe. Proto vytvořila draka, jehož konstrukce má tvar kříže. A právě odtud pochází zvyk pouštění draků, kteří jsou většinou dělaní ze dřeva, barevného papíru a mají dlouhý ocas.

Filipíny

V této asijské zemi si z křesťanských oslav Velikonoc vybrali opravdu jedinečnou část. Ukřižování Ježíše. Katolické náboženství ani kostely však tuto praxi moc nepodporují. Místní dobrovolníci se na Velký pátek nechávají dobrovolně přibít na kříž, případně se bičují a jinak trýzní, aby odčinili hříchy, které prý během roku spáchali. Stát i církev tento zvláštní rituál tvrdě odsuzují, přesto dobrovolníkům jsou rány ošetřeny bezplatně, stejně tak je jim po sejmutí z kříže poskytnuta péče.

10 zajímavostí z velikonočních oslav:

1. Pesach, svátek, na jehož základě se Velikonoce vypočítávají, je svátkem nekvašených chlebů. Oslavuje Mojžíšovo vyvedení židů z egyptského otroctví. Začíná 15. nisana (židovský měsíc) a trvá sedm nebo osm dní.
2. Ve francouzském městě Haux se každoročně na Velikonoční pondělí vyrábí na hlavním náměstí gigantická omeleta pro 1 000 lidí. Použije se na ni 4 500 vajíček. Podle historie tam Napoleonovi chutnala vajíčka, a tak si na další den objednal omeletu pro celou svoji armádu. Město si to připomíná právě obří omeletou.
3. Na řeckém ostrově Korfu dopoledne na Bílou sobotu vyhazují na ulici hliněné nádobí, hrnce a džbány. Tento zvyk má zabezpečit úrodu a hojnost v novém roce.
4. Na Haiti se konají barevné průvody, hraje se na bambusové trubky a vlastně se kombinují katolické zvyky a woodoo, protože se třeba konají zvířecí oběti pro duchy.
5. Děti ve Švédsku si na Velikonoční neděli oblékají staré oblečení a převlékají se tak za čarodějnice. Pak chodí od domu k domu a vyměňují svoje kresby a malby za sladkosti.
6. Vajíčko je starověkým symbolem plodnosti a jara, které přináší nový život a znovuzrození, právě proto se stalo i symbolem Velikonoc.
7. První příběh o velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka na zahradě, byl zveřejněný v roce 1680.
8. Přibližně 70 % velikonočních sladkostí se vyrábí z čokolády.
9. Až 76 % Američanů si myslí, že na čokoládovém zajíci by se jako první měly sníst uši.
10. Američané každoročně utratí za velikonoční sladkosti 1,9 milionu dolarů. Hned po Halloweenu je to druhý největší svátek, za který se utratí nejvíce peněz.

Velikonoce u nás:

Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje. Nechybí maso, zejména sekané v kombinaci s vejci či různé masové nádivky a směsi.

Velikonoční pondělí je den, ke kterému se už neváže žádná speciální církevní oslava, a proto patří spíše lidovým zvykům. My v Čechách slavíme tzv. „Pomlázku“, kdy muži musí vyšlehat svoje ženy vlastnoručně upletenou vrbovou pomlázkou bohatě zdobenou stužkami. Dnes ji už spíše koupíme v obchodě, ale některé regiony se drží tradic a muži si ji upletou sami. Podle legendy je vrba první strom, který na jaře kvete, a ohebnost a pružnost jejích proutků má zaručit plodnost žen. V rámci tohoto zvyku však vyšlehání nemá působit bolest, ale jde spíš o zábavu a nahánění žen. Vyšlehání zaručí, že žena během následujícího roku neuschne, a muži se odmění kraslicí, malovaným vajíčkem, sladkostmi, penězi anebo panákem alkoholu na vzpružení.

Jak se slaví Velikonoce

Velikonoční tradice u nás i jinde ve světě

Jak se obléci na slavnostní nedělní oběd či večeři

Co si vzít během těchto svátků na sebe, který šperk bude ten pravý? V případě, že jste věřící nebo se chystáte na slavnostnější oběd a večeři, zvolte jemnější šperk, například přívěsek s křížkem či nenápadný přívěsek s drahokamem v jarně svěží a hravé barvě. Svou roli perfektně splní například jemný náhrdelník s olivínem nebo přívěsek s citrínem. Nehraje-li náboženská stránka Velikonoc ve vaší rodině prim, je ta správná chvíle oslavit jaro a vybrat ze svých šperkovnic šperky hrající veselými barvami a jarními motivy. Zkuste zářivé zelené drahokamy, jako jsou smaragdy, svěže modré topazy nebooranžové padparadscha safíry. Svěží jarní náladu si můžete vylepšit i šperkem s hravým motivem, třeba přívěskem v podobě větvičky, prstýnkem s barevným motýlem nebo perlovými náušnicemi.

Ať už upřednostníte jakýkoliv šperk, nezapomeňte, aby byl praktický. Hlavně čekáte-li velké množství koledníků. Pokud vám hrozí spousta návštěv s pomlázkou, vyberte si drobnější šperk – bude se vám v něm lépe prchat.

Zdroj: huffingtonpost.com, thejournal.ie, womansday.com, najmama.aktuality.sk, dosomething.org