Český granát

Český granát neboli pyropový druh granátu je jednou odrůdou z široké rodiny granátů, kam mimo jiné patří zelený tsavorit, oranžový spessartin, žlutý tapazolit a nafialovělý amaldin. Ceněn je pro svou rudou barvu a vnitřní záři způsobenou schopností lámat světlo. Drahokam vznikl za obrovské teploty a tlaku hluboko pod zemskou kůrou, odkud ho na povrch vynesla sopečná činnost. Díky erozi se pak ukládaly do pyroponosných štěrků.

Název „pyrop“ se odvozuje z řeckých slov „pyr“ (oheň) a „ops“ (oko), což přesně popisuje ohnivě červenou barvu a podmanivý jas, který kámen charakterizuje.

V českých dějinách se první písemné zmínky o českém granátu (nazývaném také jako carbunculus) objevují v díle lékaře Rudolfa II. Anselmus Boetius de Boodt popisuje práci sběračů a brusičů drahokamů. Přichází s označením granatus bohemicus a vyzdvihuje i přes jejich menší velikost rudou barvu a čistotu. Ač je někdy označován za objevitele českých granátů, spíše jen zachytil známé informace o drahokamech písemně. Pojem český granát nejvíce proslavil profesor přírodních věd František Xaver Maxmilián Zippe.

K nejbohatším místům těžby českých granátů patří České středohoří, Kutnohorsko, Kolínsko, Železné hory, Lužické hory, Jižní Čechy a Podkrkonoší.

Základní informace

• Drahokamová rodinaMinerál
• Drahokam znameníBeran
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
• NalezištěČeská republika
• Drahokam měsíceLeden
• Barva
  Tmavá ohnivě až krvavě červená

Gemologické parametry vltavínu

• Chemické složeníMg(Ca, Fe, Mg)3Al(Cr, Fe)2(SiO4)3
• Relativní hustota3,70 až 3,79
• Krystalografická soustavaKlenutá (hexagonální)
• Index lomu1,748 až 1,755
• Dvojlomnebyl zjištěn
• VrypBílý s načervenalým nádechem

Kupujeme český granát

Barva (color)

Český granát vyniká svým typickým zbarvením tmavé ohnivě až krvavě červené. Jeho charakteristický odstín vzniká díky optimální procentuální příměsi chromu. Je-li ho více, získává hnědavý až nafialovělý tón, je-li ho méně, bývá světlejší.

Čistota (clarity)

V českých granátech z Českého středohoří jsou jakékoliv inkluze velmi vzácné, kdežto u těch z Kolínska zaujmou četné rutilové jehličky v charakteristické mřížce. Podkrkonošské drahokamy lze odlišit díky drobným jehlanovitým výběžkům na povrchu. Obecně lze říci, že české granáty patří mezi drahé kameny bez inkluzí a nečistot viditelných pouhým okem.

Brus (cut) a tvar (shape)

Ve starších dobách se české granáty brousily do kabošonů, postupně však na popularitě získávaly routy a rozety, které stále potkáváme v historických špercích. Dnes se drahokamy nejčastěji brousí do klasického briliantu a zasazují se tak, aby se dotýkaly kovu pouze svou rundistou. Osazení dává vyniknout jejich brilanci.

K oblíbeným tvarům patří kulatý briliant a ovál. U českých granátů se nejčastěji využívá osazení typu hrozen a pavé, protože jsou běžně poměrně malé.

Opracování českého granátu

Český granát se standardně těží v dobré kvalitě, proto nejsou známy žádné způsoby úpravy barvy nebo čistoty. Existují však imitace, a to nejčastěji z vlastní granátové rodiny (např. amaldiny, které se vyskytují ve větších rozměrech) nebo skla.

Cena

Drahokam se nachází zhruba ve velikosti do 3,5 mm. Velmi vzácná jsou zrnka do 6 mm, raritní do 7 mm. Nad 7 mm se české granáty v podstatě neobjevují. Podle velikosti se cena českých granátů pohybuje řádově ve stovkách korun za gram.

Proč milujeme český granát?

Unikátní barva

Český granát mívá typickou sytou tmavě červenou barvu, jež neztrácí na intenzitě ani u malých zrnek do 5 mm. Jeho odstín se často přirovnává k barvě holubičí krve.

Národní identita

Těžba a zpracování drahokamů má v Českém středohoří bohatou historii spadající až do 16. století. Z českých zemí se stalo klenotnické centrum a český granát i dnes zůstává symbolem národní identity.

Všestrannost

Drahokamy se používají do široké škály českých granátových šperků. Jejich barva se snadno kombinuje se zlatem i stříbrem a tvrdost je předurčuje ke každodennímu nošení.

Prohlédnout si šperky s červeným drahokamem

Mýty a legendy

Český granát doprovází mnohé legendy a pověsti od 11. století, důkazem čehož jsou nálezy bronzových šperků u Třeběnic. Sběr a broušení těchto rudých drahokamů podporoval císař Rudolf II., z jehož časů pochází i zvěsti o českém granátu velikosti holubího vejce. Rudolfa II. kámen fascinoval kvůli údajné schopnosti komunikovat se záhrobím a nahlížet do budoucnosti.

Podle pověsti byl granát zasazen do stěžně Noemovy archy a dnem i nocí mu svítil na cestu. Od těch časů se považuje za ochranný kámen cestovatelů, poutníků a turistů. Tvrdí se, že pokud darujete český granát blízké osobě, stvrdíte jím své přátelství a znovu se s ní setkáte. Šperky s českým granátem proto lákají zahraniční turisty.

Drahokam se pokládá za kámen poctivosti. V italských legendách se traduje, že když ukradli granátový náhrdelník, ztratil svoji barvu a lesk. Ty se mu vrátili zase v rukou právoplatného majitele.

Český granát a jeho účinky

Traduje se, že české granáty svým nositelům pomáhají obnovit životní sílu a energii a dodat sebedůvěru a odvahu. Jako symbol ohně, krve a čistého srdce se hodí jako dárek k druhému a šestému výročí svatby, protože probouzí lásku a vášeň.

České granáty vlévají do žil život a posilují touhu. Ochraňují přátelství a usnadňují vyrovnávání se se smutkem. Mají mít i ochranné účinky a ochraňovat své nositele před negativními vlivy a energií. Drahokam propojuje člověka se zemí. Pomáhá překonat bolest a dodává pocit štěstí. Dokáže probudit kreativitu.

Pozitivní vliv má na činnost srdce, krevní oběh a tvorbu červených krvinek. Dříve český granát používali k úlevě od revmatických bolestí a hojení zánětů kůže.

Astrologicky český granát nejvíce ovlivňuje znamení Berana, Lva a Štíra. Beranům pomáhá uklidnit hádavost, u Štírů vyrovnává emoční přecitlivělost a Lvi díky němu snáze zvládají přijmout kritiku.

Nejslavnější šperk s českými granáty

Sada šperků Ulriky von Levetzow

K nejcennějším klenotům z českých granátů – sadu tvoří pětiřadý náhrdelník, dva náramky, přezka opasku, prsten a náušnice, dohromady z 469 nezvykle velkých kamenů – patří souprava šperků Ulriky von Levetzow. Traduje se, že v 17 letech se v roce 1821 potkala v Mariánských Lázních s 72letým Johannem Wolfgangem Goethem, jenž se do ní zamiloval a šperky ji obdaroval. Je to však jen legenda z konce 2. světové války, protože šperky patřily už Ulričině matce. Všechny drahokamy pochází z oblasti Třebívlic, které spadaly do majetku rodu Klebelsbergu, z něhož pocházel třetí manžel Ulričiny matky.

Souprava je uložena v Oblastním muzeu a galerii v Mostě.

Zajímavosti

• Marie Terezie zakázala vývoz neopracovaného českého granátu a dala základy monopolu na jeho zpracování českým klenotníkům.
• Největší sbírkou českých granátů popisující celou jejich historii se může pochlubit pražské Národní muzeum.
• Svůj boom zažil drahokam v době Rudolfa II. a v 19. a první polovině 20. století, kdy klenotnické dílny produkovaly velké množství náušnic, prstenů a náhrdelníků s českými granáty.
• Český granát se využívá i v průmyslu. Odolává vysokým teplotám a je tvrdý, proto se granátový písek používá při broušení. Objevit ho lze i ve filtračních zařízeních, protože účinně zachycuje těžké kovy z vody.
• Drahokam je odolný vůči změnám teploty i chemikáliím, ale je poměrně křehký.

Zdroje obrázků: ceske-diamanty.cz, aukro.cz, cesky.radio.cz