Vltavín

Vltavín (neboli moldavit) uchvacuje lidstvo už po tisíciletí. Do světla ramp se vrátil v roce 1908, kdy byly jeho úlomky nalezeny v rakouském městě Willendorf spolu s vápencovou soškou venuše, která vznikla před více než 27 000 lety. Je vidět, že vltavín už tehdy vnímali jako něco unikátního, když ho zanechali s figurkou představující plodnost a krásu.

Označení moldavit pochází od správce sbírek Vlasteneckého muzea v Praze a odvozuje se od německého názvu řeky Vltavy – Moldau, u níž jsou naleziště. České označení vltavín se prosadilo na konci 19. století.

Vltavín je druh tektitu, což je drahokamový materiál vzniklý dopadem meteoritu na Zem. Jednoduše jde říci, že tektit tvoří převážně křemenné sklo zvané lachetelierit. Předpokládá se, že drahokam se zrodil zhruba před 15 miliony let. Silný náraz padajícího meteoritu zpevnil okolní horniny a uvolnil žhavý materiál do vzduchu. Při dopadu zpět na zem roztavená látka zchladla a ztuhla a vytvořila fascinující zelený vltavín.

Dnes se vltavín vyskytuje ve vzdálenosti 150 až 280 kilometrů od meteorického kráteru Ries německého města Nördlinger. Existují dvě hlavní drahokamová naleziště, a to v jižních Čechách a na jižní Moravě (občas se moravským vltavínům říká moravity). V menším množství se moldavit vyskytuje v rakouském Waldviertelu a v Lužici (východní Německo). Nejvíce vltavínů pochází z okolí Českých Budějovic (pískovny u Ločenic a Vrábče, jíloviště u Besednice).

Základní informace

• Drahokamová rodinaTektit
• Drahokam znameníBlíženci
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
• NalezištěČeská republika, Německo, Rakousko
• Drahokam měsíceKvěten
• Barva
  Šalvějově, lahvově, olivově až lesně zelená, hnědá, šedá

Gemologické parametry vltavínu

• Chemické složeníSiO2 + Al, Ca, Fe, K, Na
• Relativní hustota2,55 až 2,61
• Krystalografická soustavaAmorfní
• Index lomu1,48 až 1,52
• Dvojlom0,008 až 0,013
• VrypBílý

Kupujeme vltavín

Barva (color)

Drahokam výjimečný svým původem se od ostatních drahokamů liší i svou barvou, tvarem a velikostí. Na barevné škále se vyskytuje v různých odstínech od hnědé přes tmavou lesní zelenou, šalvějově zelenou, olivově zelenou až po jasnou lahvově zelenou. Různé zbarvení způsobené stopovými prvky železa může odkazovat i na naleziště. Kameny z jižních Čech jsou spíše lahvově zelené a průhlednější, ty z okolí Brna bývají spíše olivově zelené a hnědé a jsou větší.

Čistota (clarity)

Při ochlazování a tuhnutí roztaveného skla se ve vltavínech uchovaly bublinky plynu a další částice. Drahokamy tak fascinují unikátní vnitřní strukturou inkluzí v podobě složitých kapradinových vzorů, vírů a bublinek, které lze spatřit proti světlu pouhým okem.

Brus (cut) a tvar (shape)

Vltavíny na první pohled zaujmou tvary, které získaly při svém vzniku. Tuhnoucí sklo se vytvarovalo odstředivou silou, povrchovým napětím a atmosférickým tlakem v disky, kapky, elipsoidy, koule nebo činky a tyčinky. Vliv na povrchovou strukturu vltavínu mělo to, jak daleko se roztavené sklo dostalo od dopadu kráteru. Ty nejvzdálenější vykazují nejvýraznější rýhy, zvrásnění a popraskání. Nádherné exempláře vznikají i zvětráním – například vltavíny od Besednice připomínají kvůli zvětrání ježky.

Vzhledem ke specifickému povrchu a křehkosti vltavínů se kameny do šperků spíše využívají surové jako kabošony. V menší míře se brousí do standardních kulatých, smaragdových a kapkovitých tvarů a vyřezávají.

Opracování vltavínu

Vltavíny se tepelně ani chemicky neupravují. Existují však jejich umělé náhražky, kdy především ve 20. století podvodníci zaměňovali moldavit za zelené lahvové sklo. Pravý vltavín lze poznat díky jeho průhlednosti či průsvitnosti a textuře, hojným bublinkovým inkluzím a lesklému vlhkému vzhledu. Dokonalé broušené kameny bez inkluzí jsou zaručeně padělky.

Vyvarovat bychom se měli i afrických vltavínů, což je světlé žlutozelené pouštní sklo z Libye.

Cena

Vltavín patří k drahým drahokamům, protože se v dostatečné kvalitě vyskytuje jen na velmi omezeném území. Nachází se rovněž v malých kusech, které se obtížně brousí a upravují do prstenů, náušnic, přívěsků i náramků – průměrná váha vltavínu je 4 až 5 gramů. Navíc se jedná o křehký kámen. Cena vltavínů se odvozuje od jejich barvy a velikosti. Ve srovnání s hnědými moldavity jsou ty zelené ceněnější. Stejně tak je větší zájem o ty čiré.

Proč milujeme vltavín?

Vzácnost

Vltavín drahokamové kvality tvoří méně než 1 % všech drahých kamenů na Zemi. Výjimečný je svým vznikem po pádu meteoritu.

Originalita

Každý vltavín je unikátní. Uchvacuje působivými inkluzemi a zvrásněným povrchem. Populární je nejen u milovníků šperků, ale i sběratelů.

Český drahokam

Nejznámější naleziště šperkových vltavínů pochází z jižních Čech. V posledních letech se těžba pomalu ukončuje, protože dostupné zdroje jsou vytěženy.

Prohlédnout si šperky s vltavínem

Mýty a legendy

Vltavín je součástí lidských dějin již miliony let a už v neolitu ho naši předci používali jako kámen pro štěstí, zejména pokud šlo o otázky plodnosti. Archeologové našli ve východní Evropě vedle amuletů z moldavitu i vltavínové vyřezávací nástroje staré více než 27 000 let, které sloužily ke zpracování potravin a kůží. Lidé si dlouho mysleli, že vltavíny byly kusy skleněného meteoritu, slzy prolité kometami nebo úlomky Měsíce, které spadly na zem.

Podle artušovských legend je vltavín kamenem Svatého grálu (někteří však věří, že šlo o smaragd). Svatý grál měl být drahokamem, který omlazoval a uzdravoval, a právě proto je ztotožněn s vltavínem, který oplývá stejnými vlastnostmi. Podle legendy poté, co byl Lucifer svržen z nebe, archanděl Michael udeřil do jeho koruny a zapříčinil uvolnění a pád velkého „smaragdu“ z koruny na zem (mnoho starověkých příběhů označuje zelené drahokamy jako smaragdy). Svatý grál prý byl předložen Napoleonovi, který byl zklamán, když si uvědomil, že pohár není nic jiného než kus zeleného skla.

Podle jihočeských legend musel každý muž, který se chtěl oženit se svou pravou láskou, darovat vyvolené ženě vltavín. Drahokam se stal kamenem lásky a důkazem citů.

Vltavín a jeho účinky

Jako drahokam spojující pozemskou a hvězdnou energii představuje vltavín zdroj propojení. Měl by urychlovat osobní a duchovní růst. Považuje se dokonce za symbol štěstí, který pomáhá svým nositelům plnit přání a chránit je před temnými silami. Vltavín projasňuje mysl, a prý dokonce zpomaluje stárnutí.

Prsten s vltavínem umožňuje uvědomit si každou oblast našeho těla a nalézt rovnováhu a regenerovat. Náramek z moldavitů posiluje oči a zmírňuje zažívací potíže. Přívěsek ozdobený tímto drahokamem pomáhá uvolnit negativní energii a uzdravuje emoce. Otevírá cestu ponoření se do sebe a osvobozuje od traumat.

Drahokam mixuje zemské prvky s hvězdným prachem, proto podporuje naši vnímavost a pozitivní energii.

Vltavín nepatří k tradičním kamenům zodiaku, a protože se zrodil z hvězd, ovlivňuje všechna znamení zvěrokruhu. Podporuje regeneraci, svěžest a znovuzrození především u Vodnářů, Raků, Kozorohů a Blíženců.

Největší vltavín na světě

Velké vltavíny jsou velmi vzácné a největší byl nalezen u Slavic. Váží 265,5 gramu a má rozměry 100 x 45 x 30 mm.

Zajímavosti

• Vltavíny obsahují ložiska hliníku nebo draslíku, malá ložiska železa (méně než 0,4 %) a minimální obsah vody (do 0,02 %).
• Vltavíny jsou jediné evropské přirozeně se vyskytující tektity.
• Na Moravě objevili vltavíny v roce 1879 a kameny se tam nejspíše dostaly pomocí řek. Oproti českým variacím obsahují více železa a titanu, proto jsou tmavší.
• Podvodníci nahrazovali pravé vltavíny broušeným lahvově zeleným sklem.
• Královna Alžběta II. dostala od švýcarské vlády darem šperky, které kromě diamantů a černých perel zdobily vltavíny.
• V Českém Krumlově, Českých Budějovicích a Týně nad Vltavou lze navštívit muzea zaměřená na vltavíny. Největší sbírka vltavínů je k vidění v Národním muzeu v Praze.