LGBTQ+ a registrované partnerství

Láska má mnoho projevů, podob a je plná krásných a nečekaných chvil. Proto je důležité uvést i LGBTQ+ svatbu, která je v České Republice umožněna pod pojmem registrované partnerství. Do toho mohou vstoupit lidí stejného pohlaví a však legislativně pár vstupující do registrovaného partnerství nemá stejná práva jako osoby žijící v manželském svazku.

Registrované partnerství nebo manželství?

V České republice je v současnosti povoleno osobám stejného pohlaví uzavřít tzv. registrované partnerství. Ač si spousta lidí myslí, že je to vlastně svatba lidí stejného pohlaví, opak je pravdou. Registrované partnerství se od institutu manželství stejnopohlavního páru velmi liší. Z právního hlediska totiž tento akt není postaven na stejnou úroveň jako manželství párů s odlišným genderem. To je podle LGBTQ+ lidí nejpalčivější problém. Na rozdíl od manželů jsou totiž stejnopohlavní partneři velmi omezováni v oblasti péče o děti, vymezení společných práv a povinností, ve vzniku a případně zániku partnerství.

To znamená, že si například partner nemůže přisvojit dítě druhého partnera (z předchozího vztahu apod.), nemohou si ani společně osvojit dítě z ústavu nebo být společnými pěstouny. Děti z registrovaného partnerství nemají nárok na dědictví nebo sirotčí důchod po svém faktickém rodiči. Faktický rodič je zpravidla ten z páru, který není biologický a nebyl oficiálně uznán jako zákonný rodič. Tento partner nemůže být ani zákonným zástupcem dítěte. Zatímco běžným novomanželům vzniká automaticky právo na společné jmění, registrovaní partneři jsou pouze podíloví spoluvlastníci. Stejně jako v případě dětí nemají nárok na vdovský/vdovecký důchod.

Jaká je situace v Evropě?

V mnoha dalších státech je registrované partnerství vnímáno jako obdoba sňatku a mohou ho také uzavírat páry, které nejsou LGBTQ+. V mnoha státech již mají queer páry možnost uzavření manželství se stejnými právy. Proto je logické, že LGBTQ+ lidé chtějí tuto možnost i u nás.

V mnoha je již možnékromě sňatku si adoptovat také děti. Lze to například v severských zemích, Nizozemsku, Španělsku, Portugalsku, Německu a Rakousku. V Belgii a Anglii je možné stejnopohlavní manželství, avšak bez možnosti adopce. Stále jsou však země, kde je společné soužití osob stejného pohlaví neuznáváno.

Když se muž se ženou rozhodnou pro svatbu v zahraničí, po návratu domů je jejich sňatek uznán ve všech ostatních zemích Evropské unie. To se ovšem nevztahuje na sňatky LGBTQ+ osob. Partneři sice mohou uzavřít manželství v zemi, která to umožňuje. Po návratu do Česka se však bude k jejich vztahu přistupovat opět jako k registrovanému partnerství s místními náležitostmi.

Nevěsta a svědkyně
Samotný vstup do registrovaného partneství je spíše administrativním úkonem.
Nevěsta na dece s kočkou
Následná oslava LGBTQ+ svazku se však může nést v libovolném duchu.

Registrované partnerství a česká legislativa

Registrované partnerství smí v České republice uzavřít pouze dvě osoby stejného pohlaví (na rozdíl od světové praxe, kde tento svazek mohou uzavřít také lidé stejného genderu). Tyto osoby musí být zletilé a svéprávné. Do registrovaného partnerství lze na českém území vstoupit také s cizincem*kou, pokud je jeden z páru občanem České republiky.

Výběr místa

Samotný vstup do tohoto svazku není tak společenská událost jako běžná svatba, je spíše administrativním úkonem. Odehrává se pouze na 14 vybraných matričních úřadech (jeden v každém kraji). Na rozdíl od sňatku se uzavírá před matrikářem, nikoliv před starostou, místostarostou nebo zastupitelem. Před ním partneři pouze prohlásí, že chtějí uzavřít partnerství. Tento akt nemusí být veřejný, dokonce k němu nejsou nutní žádní svědci.

Pokud partneři touží po „svatbě“ v zahraničí, tak to bohužel nelze. Registrované partnerství bohužel nelze uzavírat na zastupitelských úřadech v cizině. Stejně tak tomu může být, pokud by se dvojice chtěla sama sobě oddat na nějakém romantickém místě. Některé instituce jsou vstřícné a partnerům vyhoví, jiné si však určují vlastní podmínky. Takže dvojici nezbyde nic jiného než se registrovat na úřadě, v přidělený den a hodinu. A nejspíše si kvůli tomu budou muset vzít dovolenou, protože na rozdíl od snoubenců jim zákon neumožňuje využít dvoudenní volno.

Kolik to celé stojí?

Ať už se muž se ženou rozhodnou pro jakýkoli druh svatby, je třeba za ní na úřadě zaplatit. Byť je registrované partnerství v mnoha ohledech odlišné od běžného sňatku, v tomto se mu vyrovná. Správní poplatek za uzavření partnerství přijde na 2 000 Kč. Ovšem v tom případě, pokud alespoň jeden z partnerů má trvalý pobyt na území ČR. Pokud oba zamilovaní pobývají mimo Česko, vyjde je tento akt na 3 000 Kč. K tomu všemu je však ještě potřeba připočíst provozní poplatky, které si účtují matriční úřady. Ty mohou být v řádu další tisícikoruny.

První společné dny

Ani stejnopohlavní páry se neobejdou bez obíhání úřadů po obřadu. Tedy pokud chce dvojice nosit stejné příjmení. Registrovaným partnerům totiž po ceremonii zůstává jejich příjmení. Jestliže si jej chtějí změnit, místo na svatební cestu povedou jejich první kroky opět na matriční úřad. Změna jména se provádí za poplatek 1 000 Kč.

Tradiční svatba?

Na rozdíl či snad právě navzdory formálnímu obřadu se zbytek svatby může nést v tradičním nebo naopak velmi neotřelém duchu. To, že k uzavření registrovaného partnerství není potřeba svědků neznamená, že se jich partneři musejí nutně vzdát. Mohou si vybrat ze svého okolí blízké osoby, které jim nejenom pomohou s přípravou svatební hostiny a oslavy, ale také je doprovodí k tomuto životnímu kroku. Místo podpisu do matriční knihy se pak svědci mohou podepsat například na pamětní listinu.

Symboly lásky

Ať už se lásce oddávají muž a žena nebo dvě ženy či dva muži, jejich vztah zůstane navždy zpečetěn v kroužku z drahého kovu. Ten v sobě nese symbol vlastnictví, věrnosti, domova a ochrany. LGBTQ+ páry mají samozřejmě stejně volnou ruku ve výběru snubních prstenů jako páry jiné. Mohou vybírat jak z nabídky tradičních, tak i extravagantních šperků. Záleží na gustu každé dvojice, jestli zvolí kombinaci „dámského“ a „pánského“ prstenu, tedy že jeden klenot je více zdobený drahokamy, kdežto druhý je spíš jednodušší. Případně mohou milenci zvolit dva stejné kousky. Samozřejmostí v našem klenotnictví je pak případná úprava nebo výroba šperku na míru.

Snubní prsteny
LGBTQ+ páry mají volnou ruku při výběru snubních prstenů stejně jako ty smíšené.

Krásné šaty, krásná svatba

Také ve výběru ošacení má dvojice zcela volnou ruku. V případě mužského páru mohou jít oba partneři ve stejném typu svatebního obleku. Mohou se však odlišit barevně či pomocí doplňků. Nevěsty mají o trochu více možností. Zatímco jedna nevěsta si může zvolit noblesní svatební šaty, druhá může kráčet po jejím boku v obleku. Další možností je dámský kostýmek nebo pánský oblek pro obě dámy, a to v rozličných barvách. Ojedinělá však není ani varianta, kdy obě nevěsty obléknou elegantní svatební šaty.

Svatební oblek ženicha
Partneři mohou své obleky odlišit barevně nebo pomocí nejrůznějších doplňků.

Jak je vidět, cesta LGBTQ+ komunity k lásce není vždy jednoduchá. Od přiznání skutečnosti a brodění se napříč konzervativními proudy až po oficiální zpečetění vztahu. Ne nadarmo se však říká, že láska hory přenáší a zvítězí nad nenávistí.

Newsletter

Kromě článků nabízíme i spoustu akcí, slev a soutěží.

Chcete o nich vědět jako první? Stačí se přihlásit k našemu newsletteru.

Emailovou adresu jste nezadali správně.

Musíte souhlasit se s podmínkami.

Témata, o kterých píšeme

  • Číst toto téma

    Vše o špercích

  • Číst toto téma

    Lifestyle

  • Číst toto téma

    Zásnuby

  • Číst toto téma

    Svatba

  • Číst toto téma

    Jak na dárky