Typy osazení šperků diamanty a drahokamy

Termín osazení diamantu či drahokamu se týká způsobu, jakým je kámen vložen a uchycen do šperku. Patří k nejnáročnějším a technicky nejobtížnějším úkolům při práci zlatníka (ne všichni zlatníci se proto osazování kamenů do šperků věnují; někteří pracují pouze s kovem, zatímco jiní – tzv. faséři – se naopak specializují pouze na práci s kameny). Zasazení kamene bývá posledním krokem v celém procesu výroby. Cílem procedury je bezpečně uchytit diamant nebo jiný drahokam v drahém kovu, aniž by se potlačil jeho třpyt a lesk. Klíč k dokonalému osazení má ve svých rukou klenotník, jemuž nesmí chybět velká trpělivost a praktické zkušenosti.

Správné osazení charakterizují následující prvky:

• Bezpečné zajištění kamene
• Podtržení krásy kamene a ušlechtilého kovu

Předpoklady pro osazení diamantu

Před výběrem osazení je důležité pochopit základní vlastnosti kamene. To umožní fasérovi zvolit vhodné nástroje pro práci s ním a uchrání ho před poškozením. Drahé kameny jsou většinou tvrdé, ale zároveň křehké, proto se mohou jediným nevhodným úderem zlomit. Vyšší tvrdost a umístění na Mohsově stupnici znamená mimo jiné i odolnost vůči poškrábání.

Uchycení kamene ovlivňují především následující faktory:

• Inkluze
• Kazy
• Symetrie fazet

Znalost těchto charakteristik dovoluje zlatníkovi zvolit typ osazení tak, aby zakryl případné nedostatky kamene a vylepšil jeho jiskru.

Typy osazení

Každá technika vytváří vzhledově i stylově jiný šperk. Zvolený typ uchycení má rovněž velký vliv na krásu diamantu či barevného drahokamu.

Krapny (prong setting)

Osazení do krapen patří k nejpopulárnějším typům uchycení kamene. Lze použít pro všechny druhy broušených drahokamů a diamantů. Kámen se v tomto stylu usazuje kaletou dolů do kovového lůžka, v němž ho přidržují dvě, tři nebo více krapen. Ty vypadají jako tenké kovové drápy, které jsou lehce zahnuté a které drahokam drží bezpečně za korunu. Tvar krapny se může lišit – klenotníci je používají zaoblené (round), protažené (prolonged) anebo zašpičatělé (claw).

Počet krapen určuje výsledný vzhled šperku. Klasický Tiffanyho styl o šesti krapnách vytváří dokonale kulatý design a vyhrává tak u zásnubních prstenů a při kotvení kulatých briliantů. Na čtyři krapny se klenotníci zaměřují při osazování menších drahokamů, které by se ve větším množství kovu mohly utopit a přijít o svůj třpyt. U náušnic se nejčastěji setkáme se třemi krapnami. V posledních letech roste popularita dvojitých krapen (double) i jejich zdvojeného počtu (osm nebo dvanáct krapen).

Objetí krapen nesmí být ani příliš těsné (na kámen by tlačily), ani příliš volné (kámen by vypadl). Končit musí na koruně, protože když jsou příliš dlouhé, tak zakryjí tabulku a připraví drahokam o část třpytu, příliš krátké zas končí na rundistě a dostatečně kámen neochrání před ztrátou.

Osazení do krapen si získalo oblibu u peckových náušnic, přívěsků, náramků a prstenů se solitérem, protože zdůrazňuje právě diamant, a ne ušlechtilý kov šperku. Umožňuje maximální odraz a lom světla, čímž zvyšuje brilanci a lesk kamene. Lidé občas upřednostňují upevnění diamantu do bílého zlata nebo platiny, protože krapny z růžového nebo žlutého materiálu mohou zvýrazňovat třeba nižší stupeň barvy.

Nejpoužívanější typy krapen

Nejčastější krapnové hlavice

Výhody

• Flexibilita

  Krapny lze snadno nastavit podle velikosti kamene. Předpokládejme, že zlatník má do prstenu osadit deset diamantů o průměrné karátové hmotnosti 0,05 ct. Jeden kámen ale může mít 0,04 ct a další 0,055 ct. Krapny pro něj však není obtížné přizpůsobit, aniž by celý šperk ztratil na atraktivitě. Například drážkové (channel) a neviditelné (invisible) osazení podobnou flexibilitu postrádají, neboť v těchto případech musí mít kameny přesné rozměry.

• Snadné čištění

  Šperky s krapnovým osazením se snadno čistí a udržují, neboť kámen je dobře přístupný.

• Zdůraznění jedinečného tvaru

  Krapny dokáží vyzdvihnout jedinečný tvar kamene (především markýza, hruška a srdce), aniž by rozptýlily pozornost kovovým uchycením. Osazení umožňuje maximální průchod světla, což vede k jeho vysokému lomu a odrazu, a tedy i pozoruhodnému ohni a brilanci.

• Úspora času a peněz

  Krapny lze vyrobit snadno a rychle a kámen se do nich zafixuje bez velké námahy. Jedná se o vskutku jednoduchou techniku, která nevyžaduje expertní znalosti a schopnosti. Na krapny se rovněž spotřebuje mnohem méně ušlechtilého kovu než u jiných typů osazení. Ušetří se tedy množství materiálu, čas i náklady na práci. Jako příklad lze uvést, že v závislosti na brusu drahokamu lze osadit kámen do 0,3 ct za 15–30 minut, o karátové hmotnosti 0,3–0,5 ct za zhruba 45 minut a u větších kamenů si fasér musí vyčlenit okolo 60 minut.

Nevýhody

• Menší bezpečnost

  Krapnové osazení není tak bezpečné jako drážkové (channel) nebo lunetové (bezel), neboť rundista kamene není plně kryta. Je tak náchylnější k poškození a odštípnutí.

• Zachytávání do oblečení a vlasů

  Krapny mají tendenci se zachytávat do oblečení (především pleteniny) a zamotávat se do vlasů, což může vyústit až v uvolnění kamene a jeho případnou ztrátu. Vysoké krapny mohou způsobit i zranění.

Osazení ve stylu illusion (illusion setting)

Illusion setting bychom mohli jednoduše definovat jako typ krapnového osazení, které vsazenému diamantu opticky přidává na velikosti a brilanci. Představte si menší kámen obklopený broušeným lemem z drahého kovu, který se při pohledu z dálky jeví větší. Toto osazení se v angličtině často nazývá "miracle plate", tedy "zázračný plíšek" právě díky tomu, že vytváří vskutku zázračnou iluzi daleko většího a zářivějšího diamantu.

Toto osazení funguje na podobném principu jako hroznové osazení (cluster setting), kdy jsou diamanty umístěny těsně k sobě tak, že evokují jediný velký kámen.

Hroznové osazení (cluster setting)

Tento typ spadá způsobem zasazování kamenů pod krapnové osazení, ale vzhledem spíš vyvolává představu pavé. Vzhledem k jeho výjimečnosti se mu budeme věnovat samostatně. Jednotlivé diamanty jsou v případě hroznu osazeny tak blízko vedle sebe, že na první pohled připomínají velký solitér. Hrozen zpravidla tvoří kulaté brilianty (round brilliant) uchycené krapnami, a to nejčastěji sdílenými (common, shared), jež snižují množství kovu, který by bránil kameni se rozzářit. Designéři se však nebojí výzev a zkoušejí takto umístit i jiné tvary jako např. ovál (oval). Dávají tak vzniknout zajímavým hroznovým náušnicím či zásnubním prstenům.

Malé množství kovu zvýrazňuje malé diamanty, což dovoluje vyniknout ohni jednotlivých kousků. Hroznové osazení se využívá v případě, kdy chce zlatník dosáhnout efektu jediného kamene, či u květinových designů. Mezi hlavními výhodami tohoto typu musíme jmenovat právě iluzi jednoho diamantu, jehož cena by mnohonásobně převýšila hodnotu kamínků, které hrozen tvoří.

Halo osazení (halo setting)

Tento typ osazení představuje zajímavou kombinaci solitéru (nejčastěji v krapnách), jehož krásu podtrhuje jeden či více lemů (tzv. svatozáří) v pavé (pave), neviditelném (invisible) nebo drážkovém (channel) osazení. Výsledný dojem vyniká ženskostí a jemností a svoji popularitu získal ve 20. letech 20. století v časech art deca.

K hlavním kladům se počítá výsledný třpyt šperku, kdy jeden kámen odráží a rozjasňuje velké množství malých diamantů. Nesmíme však zapomenout, že právě ony ústřední drahokam chrání před poškrábáním nebo jiným poškozením. Centrální kousek obklopený menšími rovněž vyvolává dojem, že se klenot chlubí diamantem o mnohem vyšším počtu karátů než ve skutečnosti. Za příjemnou cenu tak můžete získat na první pohled výrazný a nepřehlédnutelný kámen. Drobnou nevýhodu představuje riziko vypadnutí některého z malinkých kamínků.

Luneta (bezel setting)

Lunetové osazení lze označit za nejstarší způsob uchycování kamenů do šperků, jak dokazují klenoty za muzejními vitrínami. V tomto případě kovový lem, který stoupá kousek nad rundistu, obklopuje kámen po obvodu. Tento jakoby límec se otáčí buď kolem celého drahokamu, nebo kolem jeho části.

Kabošon (nebroušený kámen) obvykle spoléhá na mělký boční zářez, který pomáhá kovu udržet drahokam na jeho místě. Vybroušený diamant se vkládá do lunety, na jejíž vnitřní straně je vyříznuta mělká drážka, do níž se jemně zatlačí rundista. Tlak osazení udrží kámen na místě. Luneta navíc drahokam chrání a hodí se především pro všechny, kdo vyznávají aktivní životní styl. Rovněž se dá využít ke schování drobných prasklinek, inkluzí či kazů diamantu. Samotná luneta může být jednoduchá a hladká, nebo propracovaná a působivě tvarovaná. Každopádně dokáže dramaticky zvýšit půvab šperku.

Typy lunetového osazení

Plná luneta (full bezel)

Kámen plně obklopuje kovový rám a chrání ho tak před vypadnutím a poškozením. Luneta se přichytává ke zbytku šperku a zvyšuje tak jeho profil. Plné lunetové osazení nabízí elegantní a efektivní vzhled.

Poloviční luneta (half bezel)

V tomto případě je kovový rám rozdělen na více částí a přidržuje kámen jen ve vybraných oblastech. Tato technika se poměrně často používá u drahokamů v originálních tvarech (markýza, hruška). Poskytuje bezpečí lunetového osazení a zároveň ukazuje větší kus drahého kamene.

Výhody

• Bezpečnost a ochrana

  Lunetové osazení se považuje za nejbezpečnější ze všech. Chrání totiž před náhodným odřením a úderem. Vzhledem k tomu, že okraje kamene jsou orámované, možnost jejich odštípnutí se minimalizuje. Stejně tak pravděpodobnost vypadnutí a ztráty drahokamu se blíží nule. Tento typ uchycení pomáhá udržet diamant déle čistý, neboť zabraňuje průniku nečistot.

• Flexibilita

  Luneta vypadá nejlépe ve spojení s kulatým briliantem, ale lze ji kombinovat i s ostatními tvary.

• Nezachytávání se za oblečení či vlasy

  Hladká luneta zabraňuje zaseknutí šperku do oblečení či zamotání do vlasů. Snižuje rovněž možnost náhodného poškrábání. Lunetové osazení si dobře rozumí s jakoukoliv aktivitou, neboť se majitelka nemusí obávat poškození nebo ztráty kamene.

Nevýhody

• Nižší jiskra a brilance

  Luneta pokrývá velkou část kamene ušlechtilým kovem, a proto do jisté míry omezuje volný pohyb světla drahokamem, čímž snižuje jeho jiskru. Limituje i jeho brilanci, neboť paprsek se odráží pouze tabulkou kamene.

Pavé (pave/mille grain setting)

Pavé se nejčastěji využívá v případě uchycení malých kamenů ve tvaru kulatého briliantu (round brilliant). Termín sám se odvozuje z francouzského označení pro dlažbu. Pavé totiž vypadá jako vydlážděný chodník (kamínky jsou položeny těsně vedle sebe) a vytváří jiskřivý povrch s minimálním nebo nulovým prostorem mezi jednotlivými drahokamy. Vzniká tak iluze, že celý šperk je vyroben zcela z diamantů.

Nejčastěji se k pavé osazení využívá bílé zlato nebo platina, protože svojí neutrální barvou mezi jednotlivými kamínky nevyčnívají a nepřitahují pozornost. Technika vyžaduje od zlatníka odborné dovednosti a znalosti, zároveň ale i velkou trpělivost, zručnost a smysl pro detail.

Odborník nejprve do těla prstenu nebo jiného šperku vyvrtá malé dírky, do nichž následně zasadí kamínky stejné velikosti. Drahokamy jsou seskupeny těsně vedle sebe, aniž by se navzájem překrývaly. Hlavním cílem je zasadit je tak, aby byl kov co nejméně viditelný. Pro vyplnění mezery mezi dvěma kameny a k jejich oddělení se používají kovové korálky – zhruba tři až šest k jednomu drahokamu, který pomáhají udržet ve správné poloze.

V případě, že se tělo prstenu zužuje, osazují se do něj postupně se zmenšující kamínky. Jejich výběr by měl být velmi přesný, protože pokud jejich velikost neklesá stanoveným způsobem, zkazí celý pavé design. Technická náročnost celého procesu často zvyšuje výslednou cenu klenotu. Proto se přechází na mechanickou výrobu tohoto typu osazení. Některé šperky jsou však natolik jemné, komplikované a vytvářené na zakázku, že se jejich tvorby plně ujme zlatník.

Na co si dát pozor při koupi

• Celkový vzhled: Pavé šperk je specifický na pohled i na omak. Přejeďte prsty po kamenech. Pokud působí nerovnoměrně, jedná se o nekvalitní klenot.

• Kontrola korálků: Pavé osazení tvoří spousta malých kamínků, a ještě menších korálků. Pečlivě proto zkontrolujte, jestli korálky drahokamy opravdu dobře přidržují. Pokud se kousek kovu při dotyku pohybuje, hrozí vypadnutí a ztráta kamínku.

• Kontrola kamínků: Při tomto typu osazení sedí uchycovací korálky na hraně vybroušeného drahokamu a při neopatrné manipulaci může dojít k naťuknutí a ulomení kusu kamínku. Pokud jsou kameny příliš blízko u sebe, mohou se poškodit. Před koupí proto řádně prohlédněte okraje diamantů nebo drahého kamení.

Výhody

• Rozumná cena

  Malé kameny v pavé osazení nejsou tak drahé jako velké. Stejnou výslednou karátovou hmotnost tak můžete získat za dostupnější cenu. U komplikovaných designů však často jejich náročnost vede k navýšení nákladů na výrobu, a tady i finální ceny.

• Třpyt

  Osazením kamínků vedle sebe vzniká jednolitá třpytivá řada, která svou krásou může překonat i velké solitéry.

Nevýhody

• Náročná údržba

  U pavé šperků se snadno v mezerách hromadí nečistoty, které snižují celkovou jiskru drahokamů. Klenot bude vyžadovat pravidelnou údržbu.

• Riziko poškození při některých aktivitách

  Vzhledem k tomu, že se u pavé používají i velmi malé kamínky (i pod 1 mm) a ještě menší korálky, riskujete při náročných a těžkých pracích jejich poškození a ztrátu.

Drážky (channel setting)

U drážkového osazení jsou vedle sebe do kovového kanálku umístěny stejně velké kameny. Kov mezi nimi není viditelný, takže nebrání kráse třpytivých drahokamů. Hodí se především pro malé diamanty a drahokamy.

Specifickým typem drážkového osazení jsou drážky doplněné dělicími tyčinkami, jedná se o tzv. lištové osazení (bar setting). Mezi dvěma kameny se k jejich horní části zvedá kovový předěl s rýhou, do níž přesně zapadnou rundisty.

Na co si dát pozor při koupi

• Kontrola stejné velikosti kamínků: Chcete-li, aby šperk s drážkovým osazením vypadal dobře, měly by být všechny drahokamy totožné.

• Správné uchycení kamínků: Drahokamy musí v drážce sedět pevně. Pokud tomu tak není, mohou se uvolnit a vypadnout. Všimnete-li si, že kamínky nejsou správně fixované, požádejte klenotníka o utažení tunýlku.

• Kontrola šířky okraje kovové drážky: Kanálek, který kamínek svírá, by měl stejně široký, hladký a bez zoubků či škrábanců. Šířka okraje musí dostačovat k uchycení drahokamu, například příliš široký může přesahovat až k tabulce a ubírat kameni jiskru. Řiďte se jednoduchým pravidlem: kov drážky má zakrývat nejvýše 10–15 % celkového průměru diamantu.

• Kontrola mezer mezi kamínky: Jsou-li drahokamy příliš daleko od sebe, hrozí jejich uvolnění a vypadnutí. Vyskytují-li se příliš blízko, nebo se dokonce překrývají, mohou se olámat. Kamínky musí mezi sebou mít jednotné a dostatečné mezery.

Výhody

• Ochrana

  Drážky chrání kamínky ze dvou stran. Rundisty drahokamů jsou tak v bezpečí před odlomením, které hrozí například v krapnách. Před každodenním opotřebením a tvrdými nárazy ochraňuje kameny kovový tunýlek.

• Flexibilita

  Drážkové osazení se skvěle hodí k různým tvarům drahokamů, především k těm s hranatými tvary jako princezna (princess) a bageta (baguette). U takovýchto designů není mezi jednotlivými kousky žádný prostor, a proto dochází k pozoruhodné brilanci. Zaoblené tvary jako by v tunýlku plavaly – tuto iluzi vyvolává prostor mezi kamínky.

• Prsteny i náramky

  Nejčastěji se s drážkovým osazením setkáváme u tenisových náramků, výročních prstenů (anniversary ring), snubních obrouček a eternity kroužků. Oblíbený bývá i u zásnubních prstenů se solitérem, kde drážkové osazení postranních kamenů zdůrazňuje ústřední kámen.

Nevýhody

• Náročná údržba

  Vzhledem k velkému množství malých kamínků dochází snáze k usazování nečistot mezi nimi. Kvůli velkosti se takovýto šperk hůře čistí a udržuje.

Neviditelné osazení (invisible setting)

U neviditelného osazení drží kamínky ve šperku bezjakéhokoliv jasně spatřitelného ukotvení (žádné krapny, korálky nebo drážky), které by je připravilo o část jejich jiskry. Drahokamy vypadají, jako by se nad klenotem vznášely.

Z pohledu zlatníka patří neviditelné osazení k nejpropracovanějším a nejnáročnějším a pouze zkušený odborník dokáže dosáhnout dokonalosti. Nároky na čas a práci zvyšují konečnou cenu šperku, proto se řadí tento způsob ukotvení kamenů mezi nejvzácnější.

U neviditelného osazení se obvykle využívají tvary drahokamů s rovnými hranami: princezny (princess), smaragdy (emerald) a bagety (baguette), které lze umístit opravdu blízko, čímž se kamenům propůjčuje ohromující brilance. Zaoblené designy jako briliant (round), markýza (marquise) nebo ovál (oval) nezůstávají opomenuty, znevýhodňují je však drobné mezery mezi nimi.

Na co si dát pozor při koupi

• Jednotná velikost kamínků: Nejdůležitějším faktorem pro dosažení perfektního neviditelného osazení je jednotná velikost kamínků.

• Hladký vzor na pohled i na dotyk: Povrch z osazených drahokamů by měl vypadat rovně. Pokud po něm přejedete prstem, nesmíte cítit drsnost a nerovnosti. Pak totiž šperk není vyroben kvalitně, navíc se zachytává v oblečení a vlasech.

• Kontrola uchycení kamene: Kovové lůžko pod drahokamy je musí pevně fixovat na místě. Pokud osazení není pevné, kamínky se uvolňují a vypadávají.

• Kontrola kvality kamenů: Neboť jsou pavilony drahokamů ukryty, ujistěte se, že klenotník před vámi neskrývá inkluze nebo kazy v jejich spodní části. Vyžadujte certifikát od renomované gemologické laboratoře.

• Záruka výrobce: Ujistěte se, že kupujete šperk s celoživotní zárukou. Neviditelné osazení si při své ceně a náročnosti podobnou garanci zaslouží.

Výhody

• Trendy a unikátní

  Pokud toužíte po něčem vskutku neobvyklém, vsaďte na neviditelné osazení. Čtvercově broušené kameny rozzáří váš šperk a přitáhnou k sobě pozornost.

• Optická iluze

  Těsně vedle sebe naskládané kamínky vytvářejí dojem, že jsou větší než ve skutečnosti. Získáte iluzi velkého kamene za výhodnou cenu.

• Zdůraznění třpytu

  Specifika osazení kamenů vedou k vyšší brilanci a třpytu celého klenotu. Toto ukotvení se používá pouze pro hrozny drahokamů, nikdy pro středový solitér. Vyříznutí drážky, jejímž prostřednictvím drží kamínky u sebe, by poškodilo velký, a zpravidla drahý ústřední prvek.

Nevýhody

• Náročná údržba

  U tohoto osazení se snadno akumuluje nečistota, která snižuje třpyt drahokamů. Šperk pak vyžaduje častější čištění. Před koupí proto zvažte, jak vypadá váš běžný den a jak často se chystáte klenot nosit.

• Vyvarování se zátěže

  Pokud se pravidelně věnujete náročným pracím, pak neviditelné osazení není úplně pro vás. Zátěž či přímý úder do šperku vedou k poškození nebo ztrátě kamínku, který se pak velice obtížně nahrazuje.

• Vysoká cena

  Ve srovnáním s jinými typy osazení je toto poněkud dražší. Vyžaduje speciální úpravu kamínků, které musí být větší a těžší, a zkušeného odborníka.

• Upřednostnění hranatosti

  Neviditelné osazení se zaměřuje především na kameny s rovnými hranami. Pokud máte rádi křivky, nepředstavuje pro vás to pravé ořechové.

Tlakové osazení (tension setting)

Mezi různými typy osazení vyniká svojí neobvyklostí a odvahou to tlakové, které světové trhy dobývá teprve v posledních letech. Na první pohled se zdá, že drahokam visí ve vzduchu, neboť ho nedrží žádné krapny ani kovové lemy. U pravého tlakového designu ukotvuje kámen na místě tlak protichůdných stran, které musí být mohutnější a těžké, aby vše fungovalo. V obou stranách šperku jsou navíc vytvořené mělké obloukové drážky, do nichž se jemně zasadí rundista a diamant se následně vznáší v prostoru. Nejčastěji se tlakově osazují kameny ve tvaru kulatého briliantu (round brilliant), princezny (princess) nebo smaragdu (emerald).

Tlakovému osazení se podobá i uchycení, kdy obě části klenotu spojují decentní podpěry, které brání jejich náhodnému oddělení. Klasicky se umisťují dolů, aby nebyly vidět a kámen neztratil svůj vznášející se vzhled. Tento typ se snáze vyrábí, a proto bývá levnější než klasické tlakové ukotvení drahokamu, zároveň bývá i bezpečnější.

Výhody

• Originalita

  Moderní a unikátní vzhled jistě přiláká mnoho obdivných pohledů. Tlakem lze uchytit kámen od 0,10 po 8 ct.

• Nezakrytý kámen

  U tohoto osazení lze vidět téměř 100 % kamene. Proto je velice důležité přihlédnout ke kvalitě drahokamu, protože jeho tvar a brus výrazně ovlivňují celkový dojem šperku. Významnou roli hraje i čistota (měla by být lepší než VS2). Ukotvení však dovolí vyniknout brilanci a ohni drahokamu.

Nevýhody

• Pravidelná kontrola šperku

  Originální vzhled osazení je vlastně jeho největší nevýhodou. Neboť kámen nedrží na místě krapny ani luneta, je třeba ho pravidelně kontrolovat. Tlak totiž může časem povolit a hrozí vypadnutí drahokamu.

• Obtížné nastavení velikosti prstenu

  Pořizujete-li si prsten s tlakově osazeným kamenem, věřte, že jeho velikost jen tak ze zcela zjevných důvodů nezměníte. Pokud však o to opravdu budete stát, sáhnete hlouběji do peněženky.

• Pouze pro kameny s tvrdostí vyšší než 9

  Aby kov kámen udržel, musí vyvinout opravdu vysoký tlak (okolo 820 barů), a proto je třeba, aby tvrdost drahokamů na Mohsově stupnici byla rovna 9 nebo vyšší. Ideální je diamant, moissanit, rubín nebo safír.

Historie

Prvopočátky osazování drahokamů lze vystopovat do pravěku a oblasti Eurasie. Lidé primitivně opracované kameny vkládali do talismanů, zdí a jednoduchých šperků. První umělci vyřezávali mělké prohlubně do dřeva nebo kamenů, do nichž pak drahý kamínek umístili. Postupně své schopnosti rozvíjeli a začali drahokamy ukotvovat v propracovaných lůžcích z ušlechtilých kovů.

Lunetové osazení je nejstarší metodou uchycování kamenů ve špercích. Během několika tisíc let se příliš nezměnilo: klenotník stále z kousku materiálu vyrábí kornoutek podle tvaru a velikosti drahokamu, který se do něj chystá zasadit. Když kamínek vloží na místo, zatlačí okraje lunety a vše pevně zafixuje. Klenotníci ho vždy upřednostňovali především proto, že chrání rundistu i pavilon kamene před poškrábáním a ulomením.

Počátky pavé osazení lze vysledovat do počátku 18. století, jeho masovější rozšíření ale přinesla až 2. polovina 19. století a viktoriánská éra. Typ osazení označovaný jako neviditelné se datuje do poloviny 19. století do Francie. Až do roku 1990, kdy pokročilá technologie tento náročný proces usnadnila, nepatřilo toto ukotvení mezi běžné.

S klasických šestikrapnovým uchycením kamene přišla v roce 1886 společnost Tiffany & Co. v čele s Charlesem Lewisem Tiffanym. Do té doby se drahokamy zasazovaly zpravidla ve stylu pavé nebo neviditelně. Proslulý klenotník se zaměřil na vynikající diamanty z celého světa, jejichž krásu chtěl předvést ve svých neobvyklých designech. Vytvořil proto nový, nekomplikovaný a elegantní typ osazení. Do kamene vstupuje více světla, které se rovněž i odráží, a tím zvýrazňuje jeho jiskru. Tiffany minimalizoval množství kotvícího kovu a posadil diamant na vrch šperku, čímž opticky zvětšil jeho velikost.

Moderní drážkové osazení pochází z 80. let 20. století, ale prosadilo se až v 90. letech 20. století. Do drážek se začaly umisťovat kameny ve tvaru kulatého briliantu (round brilliant) a bagety (baguette).

Jako nejmladší typ drahokamového osazení se uznává tlakové uchycení, které v 60. letech 20. století vynalezl Friedrich Becker z německé firmy Niessing. Společnost prototyp představila až v roce 1981, kdy na trh uvedla prsten z 18kt zlata, jež obsahovalo 25 % pro klenoty netypických příměsí. Kroužek vážil 35 gramů a na prstě vypadal přehnaně mohutně. Teprve Američan Steven Kretchmer si o 6 let později nechal patentovat velice pevnou slitinu platiny, díky níž je výsledná obroučka mnohem lehčí a elegantnější, a přesto kov dokáže vyvinout dostatečný tlak k ukotvení kamene.