Karátová hmotnost diamantu (Carat)

„Carat“ neboli karátová hmotnost je měřítkem toho, kolik diamant váží, a označuje se jako ct. Jeden karát vlastně představuje jednu pětinu gramu, tedy 200 mg. Karát se dá dále rozdělit na 100 „bodů" a jeden bod se rovná 0,01 ct. To umožňuje velmi přesné měření na dvě desetinná místa. Klenotník tak může popsat kámen, který váží méně než 1 ct, a to např. jako 0,25 ct, nebo 25 bodů. Karátová hmotnost se vyjadřuje v karátech vždy na dvě desetinná místa.

Karátová váha diamantu úzce souvisí s jeho velikostí, přesto se jedná o rozdílné veličiny. Existují navíc i další aspekty, které mohou ovlivnit, jak velký daný kámen vypadá, a k nejdůležitějším z nich patří brus (cut) a tvar (shape). Je velmi pravděpodobné, že kulatý briliant o hmotnosti 0,90 ct a s dobrými proporcemi se bude zdát větší než diamant s celkovou karátovou váhou 1,00 ct. Proto je velmi důležité sledovat i další kategorie, které se používají k určování hodnoty a kvality diamantu. Pokud se na kámen díváte pouhým okem, váš dojem nejspíše ovlivní jeho proporce než samotná karátová hmotnost.

S rostoucími rozměry kamene roste i karátová hmotnost a jeho cena. Proč? Protože čím vetší je diamant, tím je vzácnější. Méně než jeden z milionu vytěžených surových kamenů bývá dostatečně velký na to, aby se z něj vybrousil jediný kus o 1 ct. V tomto případě zaplatíte více nejen celkově, ale i v přepočtu za jeden karát diamantu.

Na to, jak diamant vypadá, má vliv i jeho tvar. Například protáhlé designy (markýza, ovál) opticky diamant zvětšují. Přesto i dva kameny stejného tvaru a karátové hmotnosti se mohou lišit dalšími proporcemi. V úvahu se musí vzít i hloubka a rozměry tabule. Hloubka udávaná v % vyjadřuje poměr mezi celkovou hloubkou kamene (od tabule po kaletu) a jeho průměrem. Proto je tak důležité, aby brusič dodržel tento koeficient v ideálním rozmezí. Rovněž proporce tabule by se neměly odchýlit od správného poměru. Obě vlasnosti mimo jiné ovlivňují i brilanci diamantu. Hluboce broušený kámen má větší podíl celkové karátové hmotnosti ukrytý v hloubce pavilonu (má tedy vyšší hloubku), což vede k menšímu průměru než u dokonale vybroušeného diamantu. Ten s nižší hloubkou bude vypadat větší. Vzhled diamantu a jeho velikost jsou kromě toho také ovlivněny osazením kamene do šperku.

Karátová hmotnost a rozměry

Dva diamanty se stejnou karátovou hmotností mohou na základě svého tvaru vypadat různě velké. Např. 1ct markýza působí na pohled větší než 1ct briliant. Z čeho se v níže zobrazené tabulce vychází?

• Přibližná velikost: Vizuálně delší tvary (ovál, markýza, hruška a smaragd) se zdají větší než kulaté a čtvercové tvary.
• Rozměry (délka x šířka): Měření odpovídá výše uvedenému tvaru a je typické pro dokonale vybroušené diamanty o 1 ct. Rozměry hrají ve vzhledu diamantu významnou roli. Lidé si často pletou karátovou váhu s rozměry diamantu. Je celkem běžné, že 0,5ct kámen může mít rozměr 5 mm. Stejné číslice pak vedou k záměně obou veličin. Kámen o velikosti 6,35 mm však už může mít i 1 ct. Je proto potřeba si zapamatovat, že karátová váha neroste přímo úměrně s jeho rozměry.
• Koruna (celková plocha v mm2): Tato oblast vypovídá o skutečné velikosti diamantu lícem nahoru – rovná se tomu, co je z kamene vidět při jeho zasazení do šperku. Ačkoliv se koruna oválného tvaru zdá větší než u srdcového, plocha se nemění. Rozdíl tedy plyne pouze z vnímání a optického klamu. Ze srovnání oválu a princezny zas vyplývá, že první zmíněný je větší nejen na pohled, ale i ve skutečnosti (cca o 10 %). Nejedná se pouze o iluzi vytvořenou podlouhlým tvarem.

Při výběru diamantu se vždy musí zohlednit všechny důležité parametry, kterými jsou kromě karátové hmotnosti i brus, barva, čistota a proporce. Uvedené vlastnosti vám pomohou získat lepší představu o vzhledu osazeného diamantu ve šperku. Pokud tyto parametry podrobně prozkoumáte a ověříte si je, dostanete za své peníze skutečně hodnotný kámen, který splní všechny vaše nároky.

Karátová hmotnost a cena

Karátová hmotnost se často vnímá jako nejdůležitější faktor. Při koupi kamene vás jistě napadne, že čím větší, tím lepší. Vždyť velikost kamene určovala v řadě společností společenský status a bohatství člověka. Navíc na nás působí i reklamní kampaně a chytlavé slogany obchodníků jako např. „nechte svoji dámu se zamilovat do ct diamantu“ nebo klišé romantických filmů „kdybys mě miloval, koupil bys mi větší diamant“. Pravdou je, že prodávající vědí, že diamanty prodávají více, když dosahují určité karátové váhy a velikosti. Není proto náhoda, že mnoho kamenů je na trhu broušeno tak, aby si udržely co nejvíce hmotnosti ze surového stavu, a to i na úkor brilance a krásy.

Ke klasickým mantrám obchodníků tedy patří, že čím má diamant větší karátovou hmotnost, tím je jeho hodnota vyšší. Cena za karát je jedním z nejlepších způsobů, jak porovnat náklady na podobné kameny. Pro toto srovnání je potřeba přepočítat náklady na každý diamant na jeho karátovou hmotnost. Větší kusy jsou mnohem vzácnější, proto je o ně i větší zájem než o menší diamanty a mají také mnohem vyšší cenu za karát. Například solitér prsten s jednokarátovým diamantem bude téměř vždy dražší než diamantový prsten složený z několika menších kamenů, jejichž celková hmotnost je jeden karát.

Obvyklá hmotnost diamantů

Na trhu málokdy objevíte vybroušené kameny o váze 0,48 nebo 0,99 karátu. Tyto nezaokrouhlené hmotnosti jsou vzácné, ale jejich nákup se doporučuje, protože jsou levnější. Z brusičské dílny vychází mnohem častěji kousky o váze 0,70 nebo 1,00 ct jako kompromis kvality brusu, čistoty a množství odřezků. Protože však cena kamene roste mnohem rychleji než jeho karátová hmotnost, je výhodné se zaměřit na neobvyklé počty karátů.

Diamant a optická kouzla při osazení ve špercích

Prsteny

Jak jsme si již výše ukázali, diamant o stejné karátové hmotnosti se, co se velikosti týče, může opticky lišit. Určitou roli při výběru a nastavení kamene pro osazení do prstenu hraje i délka a šířka prsteníčku. Diamant se zdá větší (stejně tak i jeho karátová váha), když se nosí zasazený do prstenu do krapen a když se jeho majitelka chlubí delšími a štíhlými prsty. Kratší a silnější prsty stejně jako lunetové či tlakové osazení vedou k tomu, že kámen vypadá na první pohled menší. Chcete-li tedy, aby zásnubní či snubní prstýnek či jiný kroužek působil tak, že ho zdobí velký diamant, dejte si pozor, aby kámen do šperku uchycovalo co nejméně kovu.

Náušnice, přívěsky a náramky

I u těchto klenotů platí podobná pravidla. Diamant v kombinaci s větším množstvím ušlechtilého kovu nebo obklopený další kamínky vám bude připadat menší, než solitér vsazený do krapen doplněný úzkým řetízkem či jemným zapínáním. Jemné a štíhlé osazení má tendenci opticky zvětšovat a zvýrazňovat vrchol diamantu, zatímco při větším a pevném osazení se může zdát kámen menší.

Historie

Pojem karát pochází z řeckých a arabských výrazů pro karob (plody stromu jménem rohovník), „keration“ v řečtině a „qirat“ v arabštině. Do češtiny přišel přes italské „carato“ a anglické „carat“. Sušená semena často používali obchodníci jako protizávaží na vážení zlata, diamantů, drahých kamenů a perel. Důvodem pro toto použití byla jejich relativně ustálená hmotnost a velikost.

Je důležité si uvědomit, že termín „karát“ ct se liší od pojmu „karát“ kt, což je hodnota používaná pro označení čistoty zlata.

V časech rozkvětu byzantské říše se místo rohovníkových semen používaly k vážení mincí skleněné kamínky, jejichž hmotnost o 196 mg odpovídala průměrné váze karobu. Později se však přišlo na to, že ačkoli semena vypadají na první pohled stejně, jejich váha se ve skutečnosti liší, a právě proto se od jejich používání upustilo.Uskutečnilo se množství pokusů o standardizování měření hmotnosti drahých kamenů, ale až v roce 1907 na čtvrté Generální konferenci pro váhy a míry byl „karát“ schválen jako oficiální metrická jednotka měření pro drahokamy a diamanty. V roce 1913 přijaly Spojené státy americké oficiálně „karát“ jako jednotku měření pro drahé kameny a o rok později je následovala Velká Británie a zbytek Evropy. Do roku 1930 se většina diamantových a drahokamových průmyslových oblastí dohodla na standardizovaném měření, které se používá dodnes.

Starožitné a viktoriánské šperky

Je také třeba vysvětlit, jak se standardizace karátové váhy týká viktoriánských a dalších starožitných šperků. U šperků vyrobených před rokem 1913 může být jejich uvedená karátová váha nepřesná a kámen může být při porovnání s moderními hodnotami buď menší, nebo větší. Viktoriánské a starožitné šperky obecně vynikají vyšší hodnotou, ale při koupi takového šperku s diamantem by měl být kámen pro jistotu odborně posouzen a změřen.

Hodnocení diamantů je poměrně nový fenomén

Až do 50. let 20. století, kdy vystoupil GIA se standardizovaným evaluačním systémem, se diamanty hodnotily jinak. Třeba v 18. století byly poměrně běžné kameny v barvě ze spodní části stupnice D–Z. Rovněž moderní způsoby broušení neexistovaly a technologicky zvládnutelné brusy nedokázaly natolik dobře podtrhnout brilanci nejtvrdšího nerostu.

Diamanty bez certifikátu

Dnes si nedovedete představit koupi diamantu bez certifikátu. U starožitných a viktoriánských šperků však většinou získáte dokument popisující jejich kámen pouze v případě, že si necháte klenot a diamant ocenit u renomované laboratoře.

Opotřebení šperku

Starožitné a viktoriánské šperky vykazují drobná poškození způsobená nošením. Majitelé si je pravděpodobně v rámci rodiny předávali z generace na generaci. Právě tyto jemné nedokonalosti lze chápat i jako důkaz pravosti. Pozor však na přílišné opotřebení a uvolnění kamene.

Zdroje: 4cs.gia.edu, lumeradiamonds.com, yourdiamondteacher.com, beyond4cs.com, diamonds.pro