Čistota drahokamů pod lupou

Při pohledu na drahokam vás zajisté nejprve zaujme jeho barva – její odstín, sytost či její proměny v závislosti na typu a dopadu světla. Možná vás napadne, jaký význam barva ukrývá, jaké účinky má kámen na lidské zdraví či duševní kondici, ke kterému znamení zvěrokruhu se přiřazuje a jak dokáže ovlivňovat okolní svět. Pak si nejspíš všimnete, že drahokam je dokonale průhledný a průsvitný, případně v něm objevíte vzduchové bublinky či jiné detaily, které na první pohled jeho dokonalost kazí. Jenže není kaz jako kaz, a proto se dnes zaměříme na čistotu (clarity) drahých kamenů a na to, o čem tato fascinující veličina vypovídá.

Co nám říká čistota drahokamů?

Čistotu definujeme jako stupeň dokonalosti či nedokonalosti drahokamu. Klenotníci terminologicky označují vnější nedokonalosti kamene jako kazy (blemishes) a vnitřní jako inkluze (inclusions), které však nelze ve všech případech vnímat jako negativní vlastnost. Některé drahokamy totiž bez nich ani nemohou existovat – třeba takové kočičí oko nebo hvězdicový safír, v nichž právě jehličkové inkluze vytvářejí unikátní jev, jenž je proslavil. Zajímavé je, že v laboratorních podmínkách se někdy inkluze do uměle vytvářených kamenů vkládají schválně, aby se dosáhlo těchto unikátních efektů.

Nesmíme rovněž zapomenout, že minerály se formují v rozdílném prostředí a tvoří je různorodé chemické prvky, jež ovlivňují nejen jejich barvu, ale třeba i náchylnost k inkluzím. Zatoužíte-li tedy po drahokamu, který k nedokonalostem inklinuje (např. smaragd nebo safír), bez kazů a inkluzí, pak se musíte připravit, že cena takového kamene vyšplhá hodně vysoko.

Oceňování drahých kamenů

Při určování ceny drahokamů v závilosti na čistotě gemologové hodnotí typ, velikost, počet a pozici inkluzí. Typ nedokonalosti totiž vypovídá o tom, jak moc se drahokam při normálním opotřebení poškodí. Velikost inkluze se vztahuje na vyšší pravděpodobnost poškození kamene způsobené běžným nošením, neboť čím větší nedokonalost, tím větší riziko.

Do poměru se k velikosti zpravidla dává počet inkluzí – například více menších inkluzí neovlivní cenu a odolnost drahokamu tolik jako jedna velká. Co se pozice týče, tak je na první pohled samozřejmé, že inkluze přímo pod tabulkou (table) bude zřetelněji viditelná než ta skrytá u rundisty (girdle).

Systém klasifikace drahých kamenů – typy podle čistoty

Hodnoticí škála barevných drahokamů v závislosti na čistotě vychází z typu kamene. Protože se jednotlivé minerály vlastnostmi výrazně liší, klasifikuje je celosvětově uznávaná gemologická instituce GIA jako typ I, typ II nebo typ III. Zvažujete, jak poznat pravý drahokam? Věřte, že nejsnáze se vám to podaří podle toho, že vybraný exemplář není úplně dokonalý.

Drahokamy spadající pod typ I se obvykle charakterizují jako „okem čisté”, což znamená, že bez použití lupy žádné nedokonalosti nespatříte. Kameny z této skupiny, jež obsahují viditelné inkluze, se ve šperkařství používají pouze výjimečně; do klenotu se zasadí nejvýše v případě, že úchyt kaz či inkluzi zakryje. Typ II zahrnuje také „okem čisté” drahokamy, avšak v mnohem menším množství než typ I. Ač i u velice kvalitních kamenů z této skupiny můžete pozorovat nedokonalosti i bez užití zvětšovacího skla, zůstávají oblíbenými drahokamy zlatníků. Právě výskyt spatřitelných inkluzí vám odpoví na otázku, jak poznat pravý rubín či jak poznat pravý safír, jež patří k nejoblíbenějším zástupcům typu II. Pro poslední typ III jsou inkluze vlastně typické. Proto i když drahokamy obsahují snadno rozpoznatelné inkluze, šperkaři se nebojí je do šperku osadit, neboť čelní zástupci této skupiny jako smaragd či melounový turmalín dosahují ve své převzácné variaci bez okem viditelných inkluzí astronomických cen.

Nyní se podívejte, do jaké skupiny patří váš oblíbený drahokam, abyste při jeho koupi věděli, co za své peníze očekávat.

Typ I – obvykle okem čistý

akvamarín, morganit, záhněda, tanzanit, zelený turmalín, modrý zirkon

Typ II – obvykle inkluze obsahuje

alexandrit, safír, rubín, všechny typy granátu, olivín/peridot, quartz, ametyst, citrín, ametrín, turmalín (vyjma zeleného, růžového/červené, melounového), zirkon (vyjma modrého), labradorit, měsíční kámen

Typ III – inkluze obsahuje vždy

smaragd, červený/růžový turmalín, melounový turmalín

Nejčastější inkluze u drahokamů

Většina drahokamů se vyznačuje drobnými přirozenými nepravidelnostmi neboli inkluzemi. Ačkoliv většinu z nich pouhým okem nespatříte, využijete-li lupu s 10x zvětšením, budete je moci pozorovat. Větší inkluze však uvidíte i bez zvětšovacího skla. K nejčastějším typům inkluzí se u drahých kamenů řadí jehličky (needles), krystaly (crystals), tečky (pinpoints), peří (fathers), úlomky (chips) nebo škrábance (scratches), které lze rozdělit do třech základních kategorií.

• Dutinky: Formují se v době růstu krystalu, ať už na začátku, nebo postupem času. Občas bývají vyplněny tekutinou, plynem nebo pevnými látkami. Obvyklé jsou u topazů, quartzů nebo opálů.
• Růstové jevy: Jako příklad lze uvést krystaly, přírodní sklo a limonitové kanálky (duté kanálky potažené sloučeninami železa). Objevují se třeba u safírů.
• Pevné inkluze: Jako příklad zmiňme krystaly, přírodní sklo a bílou slídu. Tyto inkluze vedou k asterismu a vzniku efektu kočičího oka.

Stupně čistoty

Každý ze stupňů drahokamové čistoty se definuje podle typu, do něhož kámen spadá. To, co se u typu I pokládá za inkluzi snadno rozpoznatelnou, a tedy pro šperkařský průmysl nevhodnou, to může u typu III představovat nedokonalost, jež není zas až tak závažná. Podívejte se detailněji, jak charakterizuje stupně čistoty u jednotlivých typů odborník na slovo vzatý GIA.

Nebojme se „nedokonalostí”

Říkáte si, že za investici stojí pouze bezvadné drahokamy? Není to však pravda. Nezapomínejte, že bezchybné drahokamy jsou ještě vzácnější než perfektní diamanty. Ačkoliv tedy čistota patří k významným prvkům při určování ceny barevných kamenů, nehraje stejnou roli jako u čirých diamantů.

• Třeba takový přírodní smaragd, který se vytvářel při opravdu drsných procesech, považují odborníci z GIA za velice hodnotný, i když se jeho čistota pohybuje na škále I1 až I3. Samozřejmě platí, že u světlejších kamenů jsou inkluze snáze viditelné než u sytě zbarvených exemplářů. Smaragdy bez inkluzí tedy bývají zpravidla syntetické.
• Nedokonalosti rovněž můžete chápat jako potvrzení o pravosti a původu drahokamu a jako snadný způsob, jak poznat drahý kámen. Třeba takové ceněné barmské rubíny rozlišíte díky unikátním inkluzím a neobvyklým krystalickým formacím poměrně snadno. Africké rubíny se rodí za odlišných podmínek, proto se u nich vyskytují vlastní variace nedokonalostí.
• Existují ovšem i typy inkluzí, které ve spojení s vybraným drahokamem jeho cenu zvyšují. Jako příklad uveďme oblíbený jantar či rutilovaný křemen, v nichž právě nedokonalosti dokáží vytvářet originální obrazce a vzory. Jemná rutilová vlákénka propůjčují kašmírským a barmským safírům a rubínům sametovou barvu. A zapomenout nesmíme ani na vzácný ruský granát s inkluzí v podobě koňského ohonu (horsetail).

Jak tedy vidíte, ne vždy představuje inkluze zlo. Vždy záleží pouze na typu drahokamu.